Dotazník nápadů k revitalizaci sídliště

Do 20. 11. 2022 zde můžete vyplnit dotazník zabývající se budoucností sídliště na nábřeží 17. listopadu a Na Obci v Jaroměři. Vaše náměty budou převedeny do vizuální podoby a budou sloužit pro účely zpracování architektonicko-urbanistické studie.

VYPLNIT DOTAZNÍK

Obsah

Analýza 2
Participace 25

Architektonicko-urbanistická studie

Studie „Revitalizace sídliště nábř. 17 listopadu a Na Obci v Jaroměři“ je pořizována z podnětu Města Jaroměř, oddělení investic a rozvoje.

Studie bude zpracována týmem architektů, krajinářského architekta, dopravního inženýra a sociální antropoložky. Studie bude řešit:

  • širší vztahy a napojení na okolí;
  • urbanistické a architektonické řešení prostoru;
  • řešení krajinářské- zeleň;
  • koncept veřejného osvětlení;
  • koncepce hospodaření s dešťovou vodou;
  • koncept a umístění mobiliáře včetně herních prvků, dalšího vybavení veřejných prostranství včetně umístění kontejnerových stání;
  • řešení dopravy v pohybu (dopravní režim ulic) a řešení dopravy v klidu (parkování);
  • zvážení možnosti zapojení řeky do veřejných prostranství;
  • koncepční řešení technické infrastruktury;
  • sociologické zjišťování dat u cílových skupin (dotazník, rozhovory s respondenty, vyhodnocení);
  • participace s veřejností – organizace kulatých stolů a vyhodnocení sociologem.

Architektonicko-urbanistická studie území bude podkladem pro zpracování projektové dokumentace. Na realizaci bude objednatel žádat o dotaci v rámci programu státního fondu podpory investic „Regenerace sídlišť“.

hranice řešeného území na majetkové mapě

1.

Analýza

mapování lokality, návštěva místa, studium podkladů (září - říjen 2022)

3.
Právě probíhá

Koncept

vypracování konceptu územní studie týmem architektů, krajináře, sociologa a dopravního inženýra, konzultace s objednavatelem (listopad - prosinec 2022)

4.

Projednání s veřejností

setkání s obyvateli u kulatých stolů, projednání konceptu (leden 2023)

5.

Projednání s dotčenými orgány

zaslání návrhu dotčeným orgánům + projednání (odbor životního prostředí, doprava, Krajská hygienická stanice, Hasičský záchranný sbor), získání kladných stanovisek, zapracování požadavků (prosinec 2022 - únor 2023)

6.

Návrh

konzultace studie před dokončením s objednatelem, zapracování připomínek vzešlých z projednávání, finalizace návrhu a odevzdání (březen 2023)

Analytická část

Fotografie stávajícího stavu

Ulice Na Škváráku

Květinová předzahrádka

Parkování před domem

Lavičky u vstupu

Dětské hřiště ve vnitrobloku

Vstup do mateřské školy

Ulice nábřeží 17. listopadu

Pěší cesta po nábřeží

Labe

Průchod mezi lékárnou a fitness

Kontejnery

Parkování kol před domem

Dočasný kruhový objezd bez chodníků

Obchodní dům Labe

Ulice Knappova

Předprostor restaurace v ulici Na Obci

Kříž a lípy v ulici Na Obci

Proluka u ulice Husova

Historické fotografie

Husova třída

Husova třída

Husova třída

Labe

Sady

Škola

Celkový pohled na město

Celkový pohled na město

Továrna

Mapy

Podívejte se, co lze o území vyčíst z map.
(zdroj: mapy.cz, geoportál ČÚZK)

historická mapa z 19. století

1877 mapa stabilního katastru

1946 letecký snímek

1958 letecký snímek

1965 letecký snímek

1975 letecký snímek

2001 letecký snímek

2007 letecký snímek

2018 letecký snímek

územní plán Jaroměře (výřez z koordinačního výkresu)

pozemky v majetku města Jaroměř (modře)

záplavové území

hluková mapa

mapa památkové zóny

kulturní památky

Předchozí studie

Město Jaroměř má zpracovanou strategii rozvoje, územní studii náměstí a jeho okolí,  studii okolí divadla a studii koupaliště, na které tato architektonicko-urbanistická studie bude navazovat.

Poloha sídliště ve městě a vybavenost

Sídliště Na Obci a na nábřeží 17. listopadu má v rámci města ideální polohu. Leží v blízkosti centra města, zároveň blízko řeky a největšího městského parku. Ze západní strany se nachází rušná ulice Husova, která má potenciál stát se městskou třídou, jak tomu tak bylo i v minulosti. Sídliště je v docházkové vzdálenosti obklopeno dostatečnou občanskou vybaveností. Jsou zde mateřské, základní a střední školy, knihovna, divadla, koupaliště, základní umělecká škola, lékárna, poliklinika, obchody a restaurace. Na sídlišti jsou i zastávky autobusových linek.

Charakter okolní zástavby

Velmi zajímavým prvkem jsou různé charaktery zástavby a prostorů v okolí řešeného území, které jsou velmi blízko sebe. Samotné sídliště představuje modernistickou zástavbu převážně panelových bytových domů, budovy mateřské školy a obchodního domu Labe. Jedná se o rozptýlenou zástavbu v zeleni o 4-8 nadzemních podlažích. Nejstarší dům z 50. let 20. století se sedlovou střechou stojí severně od dočasného kruhového objezdu. Starší část sídliště je z let 70. a je situována podél nábřeží Labe. Nejmladší část bytových domů pochází z 80. let, nachází se v jižní části řešeného území a svou kompozicí vytváří mezi domy zelený vnitroblok. V těsné blízkosti na jihu řešené lokality je oblast s názvem Na Obci, kde je historická zástavba malých domů o 1-2 nadzemních podlažích. V této části bývala kdysi náves a rybníček. Západně od řešené lokality je ulice Husova s kompaktní zástavbou historických domů. Ulice městského charakteru bývala dle map stabilního katastru jednou z hlavních cest do centra města. Domy tvoří až na několik stávajících proluk uzavřenou uliční frontu. Domy mají 2-5 nadzemních podlaží. V ulici bývaly i stromy. Východně od řešené lokality navazuje na sídliště městský park Masarykovy sady se soliterní zástavbou budov veřejné vybavenosti (knihovna, základní škola, divadlo). Tyto budovy v parku

Širší vztahy

Napojení řešené lokality na okolí z hlediska širších vazeb je důležité. Na jih od řešeného území je ve vzdálenosti 2-2,5 km vlakové nádraží, které zajišťuje dopravní spojení s Hradcem Králové. Na nádraží je nově postavená cyklověž pro parkování jízdních kol. Jinak ve městě cykloinfrastruktura chybí. Směrem na jih od řešeného území je také gymnázium a sportoviště. Na severozápad je třeba podpořit dobré propojení s vlakovou zastávkou osobních vlaků. Na východ od řešeného území jsou budovy škol a poliklinika, ke kterým se dá dojít skrz Masarykovy sady. Pro procházkové a výletní směry pěších i cykloturistů je důležitá zejména řeka Labe a její nábřeží. Řešená lokalita by měla být dobře napojena východně, kde dále navazují i cyklostezky. Cesta podél nábřeží však není ve všech částech spojitá. Severně od řešeného území je lokalita meandru Labe a ramene Starého Labe, které mají rovněž vycházkový potenciál.

SWOT analýza – hodnoty, problémy, potenciály a hrozby

Z hlediska veřejných prostranství je však sídliště zanedbané. Před knihovnou se nachází fungující dětské hřiště, které je však v lokalitě téměř jediné, když pomineme pozůstatky starého dětského kovového hřiště ve vnitrobloku bytového domu u ulice Albieriho. Vybavenost pobytových ploch pro jiné věkové kategorie zcela chybí. Zelené plochy plochy kolem bytových domů mají neurčitý charakter. Na některých místech zde chybí bezpečné a přímé komunikace pro pěší. Preferována je automobilová doprava. Ulice nábřeží 17. listopadu, Vojtěcha Probošta, Albieriho jsou dopravně velmi vytížené, lidé si tudy zkracují cestu autem (pouze projíždí) z důvodu často ucpané ulice Husovy. Namísto klidného charakteru obytné lokality má čtvrť spíše dopravní charakter, který je podtržen častými kruhovými objezdy. Kruhový objezd severně od sídliště mezi ulicemi Husova, Tyršův most, Na Kameni a Národní má charakter dopravní stavby nacházející se mimo zastavěné území či na periferii a ne v centru města. Kolem kruhového objezdu jsou zbytkové neurčité plochy, které by bylo vhodnější lépe využít např. doplněním zástavby. Zároveň je kruhový objezd bariérou pro pěší. V centru řešené lokality před obchodem je dočasný kruhový objezd, který je nejen nevzhledný, ale také bez komunikací pro pěší. Území je dobře obslouženo autobusy, které nyní projíždí po ulicích Albieriho a Na Obci a také na ulici Husova.

Potenciálem místa je vytvoření klidné obytné lokality se zklidněnými ulicemi s prostorem pro chodce a cyklisty a s parkovými úpravami zelených ploch kolem domů a jejich vnitroblocích. Dalším potenciálem je řeka ve městě. Pokud její břehy a přilehlé veřejné prostory fungují dobře pro obyvatele i turisty, obohatí a podpoří kvalitu života v centru.

SWOT - hodnoty

SWOT - problémy

SWOT - potenciály

SWOT - hrozby

Budoucí záměry

S územím souvisí několik budoucích záměrů. Město má v plánu rekonstruovat ulici Husova, vytvořit prostor městského charakteru. Plán celostátního významu je dokončení dálnice směrem na Trutnov a městského obchvatu směrem na Českou Skalici v letech 2024- 2025. Tyto silnice by významně pomohly zmenšení provozu na Husově ulici a tudíž i zmenšení provozu u řešené obytné lokality Provizorní křižovatka s kruhovým objezdem má být v brzké době také rekonstruována. Vznikla studie na variantu kruhového objezdu a variantu průsečné křižovatky. Město se přiklání k variantě vybudování kruhového objezdu. Studie však neřeší pěší návaznosti.

Rozvojové plochy

Území zahrnuje i několik volných ploch k nové výstavbě. Jedná se pozemky jižně od obchodního domu Labe, kde je v současné době volná travnatá plocha. U ulice Na Obci je hodnotný historický kříž se čtyřmi vzrostlými lipami. Pozemky má od města v plánu odkoupit soukromý investor a postavit zde bytové domy. Další bytový dům by měl vzniknout vedle základní školy u ulice Husovy. Severně od tohoto záměru u ulice Husova je proluka, kde se nyní nachází dva malé domy nezapsané v katastru nemovitostí. Tyto pozemky mají potenciál pro zástavbu městským domem. Město požaduje na těchto pozemcích částečně vybudovat parkoviště. Obě plochy jsou dle územního plánu plochy smíšené obytné městské (SM), kde hlavním využitím je funkce bydlení. Využití plochy pouze na parkoviště by neodpovídalo územnímu plánu. Jinak jsou záměry v souladu s územním plánem. Území mezi železnicí, sokolovnou a koupalištěm má také potenciál nové výstavby a jiného využití než je stávající využití nízkými objekty a autoopravnou.

Mateřská škola

V centru řešené lokality se nachází mateřská škola s kapacitou 4 tříd. Stávajícím problémem mateřské školy jsou chybějící krátkodobá parkovací stání pro rodiče, kteří vozí děti do školky autem. Jedná se o 75% rodičů. Největší dopravní vytížení je mezi 7:45-8:00 ve všední dny. Do mateřské školy lze v současné době vejít dvěma vstupy. Podle toho, kde rodiče zastaví a do které z tříd míří, často prochází úzkým prostorem mezi budovou mateřské školy a plotem bez chodníku. Přáním mateřské školy je nové propojení horních pater zejména kvůli požární bezpečnosti. Do mateřské školy chybí bezbariérové vstupy. Rozvody elektřiny a vodovodního potrubí jsou zastaralé. Zahrada mateřské školy je pěkná a udržovaná. Některé stromy jsou zde však přerostlé, zejména jehličnany (velké douglasky dožívají, keře před okny brání výhledu). Ovocné stromy jsou nově vysazeny z dotací, je třeba respektovat životnost dotace. Mateřská škola by ocenila i přímý vstup ze tříd na zahradu a vznik terasy u budovy. Děti chodí odpoledne (mimo zahrady mateřské školy) do blízkého parku. Chodí sem rovněž i družina ze základní školy.

Vlastnické vztahy

Většina veřejných ploch kolem bytových domů v řešené lokalitě kromě pozemku vedle bytového domu č. p. 620 a 621 je v majetku města Jaroměř. Na plochách, kam se člověk veřejně dostane, není žádný režim, otevírací doby a můžeme sem kdykoli jít. Když porovnáme tyto plochy s plochami patřícími městu zjistíme, že město má velké množství ploch, o které se sice musí starat, ale také to nabízí koncepčně pracovat se sítí veřejných prostranství pro zlepšení kvality života ve městě.

Limity

Řešené území se přímo dotýká hranice městské památkové zóny, v blízkosti divadlo se část řešeného území v památkové zóně přímo nachází. V blízkosti řešeného území je několik památkově chráněných domů (vila – dnešní knihovna, Boučkovo loutkové divadlo a divadlo, měšťanské domy). Řešené území je také v těsné blízkosti řeky Labe, avšak nezasahuje do záplavové zóny. Mezi řekou a ulicí nábřeží 174. listopadu je nízká zhruba 1 m vysoká protipovodňová stěna, jejíž funkce by měla být zachována, avšak je možné stěnu esteticky upravit. Dle územního plánu jsou zde vymezené plochy pro bydlení hromadné, občanskou vybavenost, dopravu, plocha přestavby smíšená obytná městská (PJARO_07: využití lokalit, resp. umístění objektů v lokalitách je podmíněno prokázáním splnění hygienických požadavků, plochy jsou tedy pouze podmíněně přípustné pro bydlení).

Doprava v klidu

Na sídlišti je vyznačeno celkem 310 parkovacích stání. Bytové domy v části Na Obci mají celkem 72 garsonek a 180 bytů do 100 m2, bytové domy v části nábřeží 17. listopadu mají celkem 76 garsonek a 164 bytů do 100 m2. Na sídlišti nejsou žádné byty o velikosti nad 100 m2. Budeme-li počítat 0,5 parkovacích stání na 1 garsonku a 1 parkovací stání na 1 byt do 100 m2, potřebujeme celkem 426 parkovacích stání pro bytové domy. Dále jsou třeba krátkodobá parkovací stání pro MŠ, pro obchod, pro ZUŠ a další vybavenost. Parkovací stání v těsné blízkosti bytových domů bývají obsazená, zejména večer a přes noc. Parkovací stání dále od bytových domů nejsou tak vytížená.

Před bytovými domy je třeba zachovat nástupní plochu pro hasiče.

Pěší cesty

Území je protkáno sítí několika pěších cest, avšak některé chybí, což je poznat na vyšlapaných pěšinách. Důležité je propojit pohodlně a bezpečně všechny potřebné směry např. k budovám veřejné vybavenosti a dalším částem města. Nyní chybí zejména bezpečné pěší propojení / přechody pro chodce ke knihovně a k ZUŠ, chodníky v centru lokality u kruhového objezdu.

Obyvatelstvo

Na sídlišti v bytových domech žije nyní převážná většina lidí předdůchodového a důchodového věku, rodin s malými dětmi málo.

Přehled komunitního monitoringu a participace je samostatnou částí.

Zeleň

Zeleň na sídlišti – stávající stav

Největší výhodou sídliště je jeho velká rozloha ploch zeleně. Sídliště působí vzdušným a zeleným dojmem, přímá návaznost na řeku Labe a okolní zeleň je výhodou. Na plochách je dominujícím prvek pravidelně kosený trávník v poměrně dobré kondici. Stromové patro je tvořeno z velké části solitérně stojícími stromy, v menším zastoupení jsou stromořadí a skupiny stromů. Keřové patro je minimalizováno na živé ploty a keřové záhony okrasného charakteru. Obvykle jejich menší zastoupení vychází z dojmu, že husté keřové skupiny mohou na veřejných prostranstvích v noci skrývat nebezpečí a jejich absence vede k větší přehlednosti prostoru, co ovšem není při vhodném rozvržení porostů pravdou. Okrasných záhonů je na sídlišti minimum a většinou se nacházejí v předzahrádkách jednotlivých vchodů do bytových domů. Samostatnou oázou zeleně je rozlehlá zahrada mateřské školy.

Vyhodnocení dendrologického potenciálu

O dendrologickém potenciálu hovoří zejména druhová skladba stromového patra, které je nejvíce zastoupeným druhem dřevin na sídlišti a tvoří kostru zeleně. Zásadním problémem je, že nejvíce zastoupenými dřevinami jsou druhy, které nemají předpoklad stát se kostrou stromového patra.

 Prunus serrulata ‚Kanzan‘ (sakura ozdobná) – jedná se převážně o nové výsadby (kromě starších stromů u obchodního domu Labe).  Tento druh ač velice dekorativní v době květu má celou řadu vlastností, které nejsou ideální pro to, aby tato dřeviny byla nejčastěji vysazovanou, tudíž kosterní. Jedná se o dřeviny, u kterých prakticky nelze zapěstovat podjízdná výška, díky svému kodominantnímu větvení jsou obtížně řezatelné a řezy vedou ke vzniku velkých ran. Dřeviny jsou krátkověké.

  Betula pendula (bříza bělokorá) – druhé nejvíce zastoupené jsou přestárlé břízy, které mají dnes často dekapitované / sesazené koruny, jelikož došlo k odumírání terminálu a kosterních větví. Jedná se o dřeviny na hranici nebo již za hranicí své bezpečnosti a dřeviny dekapitované by měly být bezodkladně odstraněny.

 Picea omorika (smrk omorika) – třetím nejvíce používaným druhem je smrk omorika neboli smrk Pančičův. Smrky jsou vysazeny v hustých skupinách, dřeviny nemají prostor k růstu a již před minimálně sedmi lety mělo dojít k pěstebním probírkám těchto skupin, kdy by došlo k redukci jedinců asi o 50-70%. Jedině tak lze zapěstovat stabilní a provozně bezpečné jedince.

  Acer platanoides (javor mléč) – javory mléče jsou druhem, který má potenciál stát se kosterní dřevinou a jeho poměrně hojné zastoupení lze hodnotit kladně.

 Prunus cerasifera ‚Nigra‘ (slivoň myrobalán) – okrasné myrobalány / špendlíky v červenolistém kultivaru jsou dřeviny působící velice výrazným dojmem a jejich použití by mělo být v kompozici spíše doplňkové. Na sídlišti jsou vysazovány do stromořadí, což není žádoucí. Jedná se o krátkověké dřeviny, u kterých se nesnadno zapěstovává podjízdná výška.

  Fraxinus excelsior (jasan ztepilý) – jasan je dalším poměrně hojně zastoupeným druhem. Někteří jedinci na sídlišti již dnes trpí nekrozou jasanu (Chalara fraxinea). Jedná se o chorobu, která se šíří napříč republikou a i za jejími hranicemi a decimuje porosty jasanu. Jen malé procento dřevin je pravděpodobně rezistentní  a lze očekávat, že jasany do několika málo let budou muset být odstraněny.

Po tomto vyhodnocení lze konstatovat, že necelých 60% veškerých dřevin na sídlišti nemá potenciál stát se kosterní dřevinou budoucího stromového patra, což je zásadním problémem, který musí nový návrh napravit.

Acer negundo (javor jasanolistý) – je zařazen na seznam invazivních druhů v rámci ČR  a měl by být  z výsadeb odstraněn.

  Tilia cordata + Tilia platyphyllos (lípy – lípa malolistá, lípa velkolistá) – lípy se na sídlišti nacházejí zejména v ulicích Na Obci a Karla Lánského. Kolem křížku v ulici Na Obci roste skupina památných stromů v senescentním stavu, z nichž jedna je již odumřelé torzo. Lípy na sídlišti jsou obecně staří a senescentní jedinci, u kterých již muselo být provedeno mnoho stabilizačních zásahů. I přesto se jedná o vzrostlé a významné jedince, které je vhodné zachovat, pokud nebudou v zásadní kolizi s dopravním řešením, jelikož je třeba si přiznat, že jejich provozní bezpečnost nebude možné zajistit po mnoho dalších let. K novým výsadbám těchto dlouhověkých stromů nedochází.

 Z dřevin, které jsou dnes na sídlišti pěstovány a mají potenciál stát se kosterními dřevinami lze jmenovat zejména lípy, Acer platanoides (javor mléč), Acer campestre (javor babyka) a Acer pseudoplatanus (javor klen). Mezi dřeviny doplňkové, které mají menší vzrůst nebo jsou spíše okrasného charakteru a v daných podmínkách prosperují uveďme Prunus serrulata ‚Kanzan‘ (sakura ozdobná), Cornus mas (dřín obecný), Corylus colurna (líska turecká), Sorbus intermedia (jeřáb prostřední), Prunus avium (třešeň ptačí – ovocná) a Acer tataricum (javor tatarský). Tyto jsou důležité v rámci kompozice, ale netvoří dlouhověkou kostru krajinářských úprav.

 Keřové patro je minimalizováno na živé ploty a keřové záhony okrasného charakteru. Tyto skupiny jsou velice často malé výměry nebo nevhodně umístěné tak, že velice znesnadňují údržbu zelených ploch a to zejména provádění seče. 

Kategorie ploch zeleně

V rámci řešeného území lze charakterizovat 5 typů ploch sídlištní zeleně.

  1. Plochy sídlištní zeleně
  2. Plochy zahrad škol
  3. Plochy uliční zeleně
  4. Plochy zbytkové zeleně
  5. Plochy nábřežní zeleně

  Plochy sídlištní zeleně – svou rozlohou tvoří většinu ploch sídliště. Jedná se o zelené plochy mezi domy, které jsou vymezeny komunikacemi. V rámci těch ploch se nachází lokální vybavenost (dětská hřiště, odpočívadla, klepadla, sušáky, atd.), která slouží zejména místním obyvatelům. Velice pozitivním hlediskem je velká rozloha ploch, která umožňuje široké spektrum možného rozvoje. Negativní z hlediska zeleně je fakt, že stromové patro nemá zapěstovanou kosterní zeleň, která by v průběhu let zajistila kontinuální stav patra. V rámci sídlištních ploch jsou různě vysazeny skupinky keřů, případně lokálních záhonků, které nejsou efektivním vegetačním prvkem v rámci racionalizace managementu údržby. Prvky obvykle nejsou dekorativní po většinu sezony a znesnadňují údržbu (obsekávání, pletí, vybírání odpadků). Podobně je to s umisťováním mobiliáře a vybavení (odpadkové koše, stojany na kola atd.) do ploch zeleně. Často musí dojít k ručnímu otrhávání trávy, aby nedošlo k poškození vybavení. Kvetoucí detail je zastoupen v malé míře.

  Plochy zahrad škol – jedná se o zahradu mateřské školy a předzahrádku u ZUŠ. Zahrada mateřské školy prošla revitalizací a tvoří zelenou oázu v rámci sídliště. Je třeba jen pamatovat na to, že jehličnanový porost, který lemuje oplocení, je třeba včas začít nahrazovat. Dřeviny jsou v hustém sponu a již dnes jsou v poměrně vysokém věkovém stádiu. Předzahrádka u ZUŠ prošla před několika lety rekonstrukcí, ovšem nedocházelo k pěstebním probírkám porostů a tak je nyní předzahrádka vymezena od okolí porosty zejména stálezelených dřevin. Předzahrádka působí tmavým a stísněným dojmem. Předprostor ZUŠ nekomunikuje s okolím.

 Plochy uliční zeleně – plochy klasické uliční zeleně jsou vymezeny zejména v ulicích Na Obci, Karla Lánského a Knappově ulici. V Knappově ulici se nachází sakurové stromořadí (Prunus serrulata ‚Kanzan‘), v ulici Na Obci a Karla Lánského dominují staré lípy a v jižní odbočce Karla Lánského roste myrobalánové stromořadí (Prunus cerasifera ‚Nigra‘). Sakura ani myrobalán nejsou úplně nejvhodnější druhy pro toto použití, jelikož nedovolují zapěstování řádné podjezdné výšky a nejedná se o dlouhověké dřeviny. Naopak lípy dlouhověké jsou, ale lípy na lokalitě jsou již staré až senescentní. Problémem je, že nedošlo k výsadbě stromů nových, které by staré jedince nahradily.

  Plochy zbytkové zeleně – jedná se o převážně travnaté plochy bez koncepčně založené zeleně, případně se zelení náletovou. Tyto plochy čekají na celkovou revitalizaci spojenou s novým využitím a zástavbou.

 Plochy nábřežní zeleně – tvoří v řešené části kolem řeky Labe stromořadí lip, které lemují stezku pro pěší. Nábřežní zeleň v případě, že koryto řeky je přírodní (až po úpravách na toku), jako je tomu v našem úseku řeky, tvoří bohaté biotopové lokality. V těchto místech se potkává mokřadní vegetace s běžnou vegetací a je zde zvýšená biodiverzita.  Stromořadí lip je s podrostem keřového a bylinného patra. Jelikož je nábřeží odděleno protipovodňovou zdí, tvoří jasně vymezené území. Trasa podél řeky je osa důležitá v rámci celoměstského významu a je využívána nejen místními obyvateli. Jedná se tedy o cenné lokality, se specifickým managementem údržby, který by se měl zaměřit na alespoň na částečné zachování přírodního charakteru.

Potenciály a limity

 LIMITY

  •       velké zatížení zeleně (obyvatelé, psi)
  •       mechanické poškození zeleně (auta, obyvatelé)
  •       mnoho malých ploch zeleně a solitérních keřů
  •       počet kvalifikovaných zaměstnanců
  •       finanční možnosti následné péče

 POTENCIÁLY

  •       poměrně jednoduché kroky k dosažení cílového stavu
  •       velké plochy jsou dnes prakticky bez zeleně
  •       dotační programy na obnovu zeleně (Operační program životní prostředí)

 ČEHO SE VYVAROVAT – rychlé možnosti nápravy

  •       zbavit se mobiliáře z trávníku (nefunkční klepadla a sušáky)
  •       zrušit neefektivní solitérní keříčky a malé slupinky keřů, které je třeba komplikovaně obsekávat

 

Závěr z analýz

Nejpalčivějším problémem je stávající dopravní situace, nad jejíž změnami je třeba uvažovat koncepčně v širších vztazích. Důležitá je návaznost a bezpečnost pěších cest nejen v řešené lokalitě, ale i v okolí.

Je třeba vytvořit klidnou obytnou lokalitu a podpořit hodnoty bydlení v parku.

Výkresy stavu

Inspirace

Na inspiračních obrázcích z České republiky, ale i ze světa si můžete prohlédnout, jak by mohly úpravy sídliště vypadat.

předzahrádky u vstupů a vsakovací záhony

střídmá úprava fasády a posezení před domem

upravený park ve vnitrobloku bytových domů

květnatá louka na sídlišti

zeleninové záhony komunitní zahrady

altán jako místo k setkávání

společné grilovací místo

hřiště pro větší děti

lezecká stěna na panelovém domě

zasakovácí záhon pro dešťovou vodu

zatravněná dlažba parkovacích stání

kontejnerová stání se zelenou střechou

Participace

Přehled komunitního monitoringu a participace

Tento dokument slouží jako souhrnný přehled proběhlého a plánovaného komunitního monitoringu a participačních aktivit. Jejich vyhodnocení tvoří samostatné dokumenty, které jsou v příloze. Dosavadní vyhodnocení komunitního monitoringu a participace se promítne do vypracování pracovní verze studie a další plánované fáze participačních aktivit se promítnou do finální podoby studie.

 

Zúčastněné pozorování a mapování aktérské sítě

Od září do listopadu 2022 probíhala první fáze participace a komunitního monitoringu, jehož součástí bylo zmapování aktérské sítě, rešeršování, monitoring sídliště a jeho okolí z hlediska uživatelů – tedy pochopení řešeného území z hlediska místní komunity. Důležitá byla v této fázi spolupráce a předání informací od města. 

Zúčastněné pozorování

Z opakovaných zúčastněných pozorování sídliště a jeho okolí vyplynuly jako výrazné momenty:

  • nevyhovující dopravní situace (řešení silnic, nedostatek a rozmístění přechodů, nevyhovující kruhový objezd, stav a povrch chodníků, kolize parkujících aut s chodci – např. MŠ či ZUŠ)
  • ulice nábřeží 17. Listopadu – velmi dopravně vytížená
  • zhoršený přístup k řece kvůli protipovodňové zdi
  • zastaralý mobiliář, např. zrezlé dětské prolézačky či klepadla
  • absence pestré zeleně – předzahrádek, květinových záhonů (až na výjimky u dvou bytových domů), komunitních zahrádek, apod.
  • často využívané pěší trasy – ulice Na Škváráku, nábřeží a okolí knihovny (Masarykovy sady)

 

Aktérská síť

Co se týče aktérské sítě, byly pro naše potřeby identifikovány a vydefinovány tyto skupiny aktérů / aktéři:

  • Společenství vlastníků jednotek (SVJ)  – s předsedy SVJ proběhla moderovaná diskuze
  • Mateřská škola nacházející se v řešeném území – proběhl individuální rozhovor s ředitelkou a její zástupkyní
  • Institucionální aktéři / stakeholdeři – MÚ Jaroměř a příslušné odbory – probíhají pravidelné rozhovory a konzultace
  • Místní obyvatelé sídliště i Jaroměře – proběhl sběr jejich podnětů skrze dotazníkové šetření + individuální rozhovory s náhodnými obyvateli v lokalitě

 

Dotazníkové šetření

V období od 24.10.-14.11.2022  probíhalo dotazníkové šetření, jak online formou, tak skrze tištěné dotazníky. Cílilo především na obyvatele sídliště, ale zároveň bralo v potaz širokou veřejnost z řad místních obyvatel Jaroměře. Celkem bylo nasbíráno 87 dotazníků. Vyhodnocení dotazníkové šetření je k dispozici v samostatném dokumentu. 

Moderovaná diskuze s předsedy SVJ

Setkání proběhlo v úterý 22.11.2022 v v 17:30-19:00h online. Osloveni byli předsedové SVJ (společenství vlastníků jednotek)na sídlišti. Celkem se online setkání zúčastnilo 5 předsedů, ostatní zaslali své odpovědi emailem. Po představení záměru studie se moderovaná diskuse v podobě fokusní skupiny orientovala na tyto základní témata a otázky:      

  • ověření si věcných informací ohledně jednotlivých bytových domů
  • prostor kolem bytových domů: podoba a péče o něj
  • cesty na sídliště a v jeho okolí
  • plány jednotlivých SVJ na úpravy bytových domů
  • situace s parkováním na sídlišti

Komunikace s veřejností

Průběžná komunikace a informování veřejnosti o průběhu zpracování studie na revitalizaci sídliště a o participačních aktivitách probíhá zejména 3 kanály:

  • skrze vlastní webové stránky studie a projektů studia City Upgrade ve městě: https://jaromer.cityupgrade.cz/  – jsou zde průběžně  zveřejňovány informace k průběhu prací na studii včetně průběhu participačních aktivit
  • skrze v tištěné podobě distribuované informace do schránek či nástěnek u schránek bytových domů na sídlišti 
  • skrze oficiální facebookové a webové stránky města Jaroměř

Kulaté stoly – setkání veřejnosti s architekty

Na leden 2023 je plánované setkání veřejnosti s architekty ze studia City Upgrade u kulatých stolů v Jaroměři. Cílem setkání je zhodnocení pracovní verze studie revitalizace sídliště z pohledu místních a sběr podnětů k vypracování finální verze. 

 

Vyhodnocení dotazníku nápadů k revitalizaci sídliště v Jaroměři

Realizace a forma 

Dotazník mohli respondenti vyplňovat v období 24.10.-14.11.2022.  

Dotazník byl v papírové podobě k dispozici k vyplnění na městském úřadě v Jaroměři. V online podobě bylo možné vyplňovat dotazník přes aplikaci Google  Forms. Odkaz na online dotazník byl umístěn na facebookových a webových stránkách města i projektu a také vyvěšen u schránek jednotlivých bytových domů na řešeném sídlišti. V papírové podobě dotazníku mohli respondenti zakreslovat do mapy trasy a svá oblíbená/neoblíbená místa. V online podobě tyto věci bylo možné, pomocí přiložené mapy pouze zapisovat. Jinak se tyto podoby dotazníku od sebe nelišily. V dotazníku bylo celkem 16 otázek. 5 z nich bylo uzavřených (respondenti měli na výběr z předem daných možností odpovědi) a 11 otázek bylo otevřených (respondenti odpovídali sami bez nabízených možností). Úvodní otázky sledovaly informace o respondentu (pohlaví, věk, bydliště, využití sídliště), všechny ostatní otázky pak byly zaměřeny na vnímání a užívání sídliště. Závěrečná otázka nabídla možnost sdělit cokoliv nad rámec uvedených otázek. Konkrétní podoba tištěného dotazníku je přiložena na závěr tohoto dokumentu. 

Celkem bylo nasbíráno 87 vyplněných dotazníků

Kdo vyplňoval

Dotazník vyplnil o něco větší počet žen než mužů (49 žen / 37 mužů).

Poměr zastoupení jednotlivých věkových kategorií vypadal zhruba takto:

  • do 18 let: 2%
  • 18-30 let: 25%
  • 30-50 let: 44%
  • 50-65 let: 21%
  • 65 let a více: 8%

Zastoupeny tedy byly všechny věkové kategorie, přičemž výraznou většinu tvořila věková kategorie 30-50 let. Zhruba tři čtvrtiny respondentů bydlí na sídlišti. Ostatní bydlí převážně v okolí sídliště a nebo jinde ve městě. Pouze 2 respondenti bydlí mimo město Jaroměř. Se sídlištěm pojí respondenty kromě bydliště také práce (zhruba 9% z nich), školka (zhruba 20%) či základní umělecká škola (zhruba 9%). 

Sledovaná témata a otázky

1. charakteristiky sídliště

Toto téma sledovalo (prostřednictvím otázky č. 5 ”Když se řekne sídliště na nábřeží 17.listopadu a Na Obci, tak se mi vybaví slova jako: ….) s čím vším je sídliště v Jaroměři asociováno, co je pro něj v očích místních charakteristické, čeho si v tomto prostoru místní všímají a jak to vnímají. 

  • “celkem udržované paneláky, s okolím je to horší”

Výrazným a často zmiňovaným prvkem jsou “paneláky”, u nichž se neobjevuje hodnocení, jen ojediněle a to ve smyslu spíše pozitivním – “relativně udržované”, “celkem opravené” apod. V kontrastu s paneláky je zmiňováno jejich bezprostřední okolí jako “zanedbané”, “strohé”, “chudé”, s málo zelení a zrezivělým hřištěm.

  • špatná dopravní situace a parkování

Nejfrekventovaněji zmiňovanou charakteristikou sídliště je špatný stav parkování popisovaný jako: přeplněné parkoviště, nemožnost zaparkovat, málo místa k parkování, “hrozné” apod. Navazuje na to také popisovaná celkově špatná dopravní situace na sídlišti a v jeho okolí jako: “zbytečný” kruhový objezd, nedostatek přechodů, špatný stav chodníků (rozbité povrchy), velký provoz aut, špatná průjezdnost autem, křižovatka u Labe či bahnitá cesta na nábřeží. 

  • “celkem dobrá lokalita”

Pravidelně objevující se charakteristikou je centrální poloha sídliště a/nebo blízkost k centru města a také k blízkost k parku a řece a nábřeží/kolonáda u řeky. V souvislosti s blízkostí k řece se objevuje také připomínka záplavové oblasti. 

  • “hezká knihovna”

Co se týče občanské vybavenosti sídliště a jeho okolí, nejvíce je zmiňována knihovna, občas i s komentářem jako “dobrá” a “hezká”. Mezi dalšími se objevily: školka, hřiště, základní umělecká škola, spíše ojediněle pak ještě bowling, obchodní dům Labe, restaurace Corrado a divadlo. 

2. oceňované aspekty sídliště

Téma sledovalo, co se respondentům v prostoru sídliště a jeho bezprostředního okolí  líbí, jaká jsou jejich oblíbená místa, kde se cítí dobře. Konkrétně to pokrývala otázka č.6 “Na sídlišti se mi líbí: ….” a otázka č.9 “Vyznačte do následující mapy kolečkem místa, kde se na sídlišti cítíte dobře, která se Vám líbí a napište proč.” (V online podobě byla tato otázka formulována takto:  “Při pohledu na předchozí mapu nám popiště, kde se nacházejí místa, ve kterých se na sídlišti cítíte dobře, která se Vám líbí a připište nám proč.”) 

Co se líbí  
  • park a zeleň

Jedním z nejvíce oceňovaných aspektů sídliště je park včetně řeky, jeho blízkost a dostupnost, celkově zeleň v rámci které jsou ceněny stromy na sídlišti, které dodávají stín a květinová úprava.

  • centrum a vybavenost

Dalším nejvíce oceňovaným rysem je dobrá centrální poloha sídliště, blízkost k centru města a náměstí a také dobrá dostupnost a blízkost k jednotlivým místům občanské vybavenosti jako jsou sportovní areály, divadlo, obchody, lékaři, školy a podobně.

  • klidná lokalita

Často ceněným aspektem sídliště je jeho klidný charakter. 

  • opravené paneláky, knihovna, dětské hřiště

Pravidelně oceňovaným jsou také upravené a revitalizované panelové domy na sídlišti, knihovna a obnovené dětské hřiště.

Kde se cítí dobře 
  • park

Jednoznačně nejoblíbenějším místem, kde se respondenti cítí dobře je park v blízkosti sídliště.

  • řeka

Dalším takovým místem je řeka a její okolí – cesta podél řeky a park u řeky.

  • střed sídliště

Mezi oblíbenými místy se objevuje také střed sídliště s parčíkem mezi paneláky.

Celá řada respondentů ovšem místo, kde by se na sídlišti cítili dobře postrádá. 

3. problematické aspekty sídliště

Téma sledovalo, co se respondentům v prostoru sídliště nelíbí, kde se necítí dobře či co jim v tomto prostoru schází. Konkrétně to pokrývala otázka č.7 “Na sídlišti se mi nelíbí nebo mi chybí: …” a otázka č.9 “Vyznačte do následující mapy kolečkem místa, kde se na sídlišti cítíte dobře, která se Vám líbí a napište proč. Křížkem označte místa, kde se na sídlišti necítíte dobře či bezpečně, nelíbí se Vám nebo tím místem neradi procházíte a napište proč a jak by se místa mohla změnit k lepšímu.”  (V online podobě byla tato otázka formulována takto: “Když se ještě jednou podíváte na předchozí mapu, popište nám místa, kde se na sídlišti necítíte dobře či bezpečně, nelíbí se Vám nebo tím místem neradi procházíte. Připište nám také  proč a jak by se tato místa mohla podle Vás mohla změnit k lepšímu.”)

Co se nelíbí  
  • doprava

Respondentům se především nelíbí dopravní situace a infrastruktura včetně technického stavu a nevhodných dopravních řešení, konkrétně: nedodržování snížené rychlosti/ dopravní zátěž na ulici nábřeží 17. listopadu/ umístění autobusové zastávky Na Obci (návrh na její přesunutí dále od oken obytných domů)/ ”zbytečný” kruhový objezd/ bezpečnost chodců a cyklistů na kopci Škvárák (návrh na jeho celoroční uzavření pro autodopravu)/ nebezpečná situace před ZUŠ zapříčiněná kolizí děti a parkujících aut/ stav a různost povrchů chodníků a obrubníků + zarůstající chodníky/ rozbahněné cesty: cesta podél řeky, cesta od dětského hřiště ke knihovně či cesta podél Labe od knihovny na náměstí/ propojení ul. Knappova s ul. Na Obci před prodejnou/ zúžený vjezd na sídliště z nábřeží 17. Listopadu zapříčiňující ucpání provozu/ průjezdnost sídlištěm autem i na kole

  • mobiliář

Dále se respondentům nelíbí některé prvky nebo nedostatky v současném mobiliáři sídliště, konkrétně tyto: veřejné osvětlení (lampy),  svítí směrem nahoru a tedy přímo do oken/ nekryté kontejnery na odpad, které jsou bez přístřešku/ současný stav pískovišť, které navrhují rekonstruovat/ ”staré, nepoužitelné a nebezpečné” prolézačky/ strom “špendlíky” na hřišti u cesty, protože špendlíky se  zašlapávají do cesty, která je pak “klouzavá” + drží se u toho vosy, které jsou nebezpečné pro děti

  • vybrané aktivity na sídlišti či v jeho okolí

Respondenti rovněž poukazovali na několik aktivit spjaté s chodem sídliště nebo jej ovlivňující, vůči kterým měli výhrady a to konkrétně: umístění letní zahrádky hospody/restaurace v budově Labe směrem k sídlišti kvůli hluku/ vyvážení popelnic po 22h kvůli hluku/ v kontejnerech na elektroodpad (ul. Na Obci) se přehrabují lidi a dělá to hluk (návrh na odsunutí dále od oken anebo je zastřešit/ zabezpečit)

Co schází
  • jednoznačný prim nedostačujících parkovacích míst

Suverénně nejčastěji respondenti zmiňují nedostatečnou parkovací kapacitu na sídlišti.

 

Dále jsou konkrétně uváděny jako chybějící prvky na sídlišti tyto:

  • zeleň a voda : osázení stromů podél chodníků/osázení trávníků keři, stromy, květinami a dekorativní zeleň (př.: Albieriho ul.)/  vodní prvek jakob fontána, brouzdaliště, kašna
  • herní a cvičící prvky: herní prvky pro děti ve věku 0-10 let/ hřiště pro dospělé, např. workout/ funkční pískoviště/ původní hřiště mezi paneláky/ ”pořádné” dětské hřiště/ hřiště na fotbal/ basket (celkově chybí v Jaroměři)
  • mobiliář pro setkávání a trávení volného času venku jako: lavičky, stolečky, apod./ upravený veřejný prostor na sídlišti/ místo pro piknik/ 
  • odpadkové koše s pytlíky na psí exkrementy a kontejnery na sklo a šedý kontejner (ul. K. Lánského 836-839)
  • přechody: u koupaliště/ ze sídliště na hřiště/ ke knihovně přes Albieriho ulici/ 
  • chodníky: udržované a kvalitní chodníky/ nájezdy pro kočárky na chodníky/ propojení ul. Knappova s boční brankou MŠ
4. cesty a průchodnost

Toto téma pokrývalo otázky, jakým způsobem a jakými cestami se respondenti v rámci sídliště a jeho okolí pohybují a dopravují a zda jim některé cesty schází. Konkrétně otázka č. 8 “Zakreslete do následující mapy trasy (pěší: plnou čarou /cyklo: přerušovanou čarou), kudy přes sídliště chodíte/jezdíte na kole. Především ty časté. Chybí Vám na sídlišti nějaké cesty? Zakreslete je do mapy také (dvojitou čarou). (V online podobě byla tato otázka formulována takto: “Při pohledu do následující mapy, popište trasy (pěší i cyklo), kudy přes sídliště nejčastěji chodíte nebo jezdíte na kole. Chybí Vám na sídlišti nějaké cesty? Popište nám je též.”

časté cesty a trasy
  • podél řeky – nábřeží
  • přes park (na kole i pěšky)
  • ze sídliště ulicí Na Obci kolem knihovny přes park na náměstí
  • kolem knihovny po nábřeží do Tesca
  • přes kopec ke stadionu na nádraží 
  • prostředkem sídliště
  • od náměstí ke knihovně
  • od lékárny kolem posilovny ke škole
  • od stadionu z kopce přes sídliště, přes Albieriho ulici do parku
  • z náměstí ke škole Boženy Němcové nebo přes park k jídelně
  • na kole kolem divadla k poliklinice
  • vyšlapaná cesta od paneláku s vchody č.p. 802-803 a 804-805 směrem k parkovišti
  • cyklovýlety s dětmi z ulice Na Obci přes park, poté lávku směr staré koupaliště a dále
  • z obou stran domu v ul. Lánského č.p. 836-839 ulicí Na Škváráku směrem ke stadionu
chybějící cesty a průchodnost
  • chybějící pěší cesty: z parku k ZUŠ-ke Corradu ulicí Na Obci/ od zimního stadionu ke Corradu-ZUŠ kopcem Na Škváráku dolů do ul. K. Lánského/ od polikliniky k ZUŠ/ u potravin Labe směrem k ZŠ (děti kolidují s automobilovou dopravou)/ od Labe k divadlu/ od Corrada ke knihovně/ od posilovny k Wenkeovu domu
  • chybějící chodník:  v ul. Albieriho v obou směrech/ od divadla k ZŠ v ul. Knappova/ u kruhového objezdu/ podél silnice v ul. Albieriho mezi divadlem a sídlištěm k č.p. 844/ kolem knihovny/ u dětského hřiště
  • chybějící přechody: na kruhovém objezdu/ křižovatka od knihovny směrem k ZUŠ/ u divadla/ od dětského hřiště směr Na Obci a zimní stadion
  • chybějící propojení: ul. Knappova a Na Obci
nevyhovující cesty a průchodnost
  • mlatová cesta na nábřeží 17. Listopadu je ve špatném stavu, hlavně za deště (bahno)
  • od knihovny kolem hřiště do divadla (bláto, bez osvětlení)
  • pěší cesta podél Labe od knihovny k Tyršovu mostu je prašná a při dešti blátivá, chybí zde lavičky a průchod směrem k posilovně (kvůli umístění protipovodňové zdi)
  • kruhová křižovatka u knihovny a školky
  • neopravená cesta od knihovny k hřišti
  • povodňová hráz zapříčiňující neprůchodnost
5. budoucí podoba sídliště

Další okruh otázek v dotazníku představovaly ty, které měly za cíl zjistit jaké představy a podněty k budoucí podobě sídliště respondenti mají. Sledovala to otázka č. 10 “Otázka především pro ty z vás, kteří na sídlišti bydlí. Stáli byste o vznik “sousedské” (společné) zahrady na sídlišti (např. květinové předzahrádky, zeleninové záhony apod.)? Jak byste si představovali Vaše zapojení, způsob péče o zahradu a režim jejího využívání?”, otázka č. 11  “Jak byste si představovali okolí domů na sídlišti? Co by v něm nemělo scházet?” a otázka č. 12 “Připlula zlatá rybka a chce po vás obrázek nebo popis toho, jak má sídliště změnit tak, aby bylo podle Vašich představ. A nezapomeňte, zlatá rybka umí splnit jakékoliv přání!” 

prvky k zahrnutí 

Respondenti jednak prvky, které by v budoucnu na sídlišti neměly chybět, zaškrtávali z nabídky a následně dopisovali další dle svého uvážení (ty, které se v seznamu níže objevují pod čarou). V závorce je uveden počet četnosti.

  • lavičky (64)
  • stromy (52)
  • květiny (49)
  • dětské hřiště a herní prvky (43)
  • ohniště/ místo na grilování (33)
  • altán/ přístřešek poskytující stín (32)
  • cvičící prvky (29)
  • stojany/ přístřešky na kola (26)
  • stoly (24)
  • klepadla (6)

——————————————————————————-

  • odpadkové koše (7)
  • parkovací místa (5)
  • vodní prvky (fontána, mlhoviště apod.) (5)
  • kvalitní chodníky (3)
  • šachový stolek (2)
  • workoutové hřiště (2)
  • lezecká stěna (1)
  • nabíječky na elektrokola a elektroauta (1)
  • úkryt z vrbového proutí (1)
  • uzavřená místa na sběr odpadu (1)
  • cyklopruhy (1)
  • volejbalové hřiště (1)
  • basketbalový koš (1)
  • fotbalové branky (1)
  • veřejné WC (1)
společná zahrada/ předzahrádky apod.

Zhruba stejný počet respondentů (22) deklaruje, že by o společnou zahradu (komunitní zahradu) či předzahrádku stála jako těch, kteří by o ní nestáli (18 a 3 spíše ne), kteří vidí jako důvody a bariéry tyto: již zahrádku mají/ psí exkrementy v záhonech/ již se to zkusilo a nefungovalo to/ upadající péče o již existující předzahrádky/ vandalové, kteří by zahrádky ničili/ raději by místo vyčlenili na nedostačující parkování/ platba hlíny, vody a rostlin. 

Co se týče způsobu společné péče, padaly tyto návrhy: střídání služeb (obdobně jako při úklidu)/ knihovna navrhuje zapojit se skrze “semínkovnu”.

Ohledně budoucí podoby zahrádky zazněla tato doporučení: nezahrnovat zeleninové záhony kvůli splodinám, pouze květinové/ začlenění kompostu/ oplocení kvůli ochraně před vandaly.

budoucí charakter sídliště

Co se týče celkového charakteru sídliště, nejčastěji kladli respondenti apel na funkční dopravu a dostatečné parkování (včetně vhodného umístění zastávek autobusů, přechodů, odstranění kruhového objezdu, doplnění chodníků, sjednocené plochy chodníků v moderním designu atd.). Dále pak na dostatek zeleně (nad rámec již zmiňovaných prvků, například stromy podél silnice). Nad rámec již zmiňovaných prvků k zahrnutí či věcí, které respondentům v prostoru sídliště a jeho bezprostředního okolí chybí, se dále v představách budoucí podoby sídliště objevovaly tyto popisy:

  • pestrost
  • kavárna v přívěsu
  • spojení sídliště s vodou (řekou), například širokými schody k řece
  • psí park a hřiště
  • ping pongový stůl
  • ”aby paneláky nevypadaly jako omalovánky”
  • houpačky
  • plocha pro vystoupení, koncerty apod.
  • zahradní domek k zapůjčení např. pro rodinné oslavy
  • vymezení prostoru pro kuřáky
6. další 

V poslední otázce č. 14 byli respondenti vyzváni ke sdělení čehokoliv dalšího, co jim přijde ještě důležité k tématu říci. Často se opakoval i v tomto bodě apel na dostatečné parkování. Nad rámec toho, co již bylo řečeno v předchozích bodech se objevila tato doporučení a podněty:

  • brát ohled na zvířata v okolí a umístit např. více ptačích budek do parku, zimoviště pro ježky 
  • při umisťování jednotlivých prvků rozmyslet dopady na obyvatele sídliště (např. ohniště může otravovat smradem a kouřem a ohrožovat bezpečnost/ špatně umístěné dětské hřiště přinést příliš hluku apod.)
  • apel na vedení města, aby prostřednictvím technických služeb zkvalitnilo čistotu ve městě  a stav chodníků
  • návrh na osobní dotazníkové šetření s obyvateli sídliště k zachycení jejich podnětů a nápadů
  • v projektových materiálech poukázat na to, že návrh revitalizace sídliště rozpracovala již předchozí městská rada
  • poděkování za dotazník a za zájem o názory obyvatel sídliště

 

Tým

Ing. arch. Anita Prokešová

architektka

Ing. arch. Vratislav Ansorge

architekt

Ing. arch. Lucie Kadrmanová Chytilová

architektka

Ing. arch. Ivo Pavlík

architekt

Ing. Radek Prokeš, Ph.D.

krajinářský architekt

Ing. Martina Havlová, Ph.D.

krajinářská architektka

Ing. Filip Eichler, Ph.D.

dopravní inženýr

Mgr. Linda Kovářová, Ph.D.

sociální antropoložka

Revitalizace sídliště

On-line verze:

https://jaromer.cityupgrade.cz

City Upgrade