Územní studie náměstí

Historie vývoje centra města

Na následujících mapách lze pozorovat, jak město bylo založeno, jak kdysi fungovalo a jak se v průběhu času měnilo. Těžištěm města vždycky bylo náměstí Československé armády. Vedla zde hlavní ulice procházející náměstím východozápadně a pokračovala ke kostelu sv. Jakuba. Na náměstí se vjíždělo průjezdem v domě, který byl poté odstraněn a vytvořil se tak širší vstup na náměstí. Na konci 19. století také ještě neexistovalo propojení jižní části s náměstím. Lávka zde byla, ale přímé propojení na náměstí vzniklo na konci 19. století. Toto propojení na jih od náměstí je dnes jednou z hlavních urbanistických os. S postupným rozvojem města a zvýšením počtů obyvatel byla v polovině 20. století vybudována silnice vedoucí okolo náměstí a nevedla již přes něj. Tímto zásahem náměstí získalo klid od automobilové dopravy, ale intenzita obyvatel se začala přesouvat mimo náměstí. Osm domů, které stály před kostelem sv. Jakuba, bylo zbouráno a tímto se kostel odkryl a vznikl nový prostor, který bohužel je dnes opomíjený. Zajímavostí je také existence Mlýnského potoka v dnešní ulici Na Valech.

Topos, Typos a Mofté

Jaroměř jako jedno z mála měst leží na soutoku tří řek: Labe, Úpa a Metuje. V jednom z meandrů je usazeno centrum města, na vyvýšeném ostrohu udávající i charakterický tvar zástavby. Řeka je úžasným prvkem ve městě a nabízí místům kolem ní nejrůznější využití. Na jižní straně od centra přes řeku funguje krásný park s vzrostlými stromy, kulturními budovami a budovami pro vzdělání. Západně od řešeného území přes řeku nalezneme menší sídliště a především supermarkety dominující místu okolo hlavní silnice Husova / Na Kameni. Tímto směrem leží i oblastní nemocnice a vlaková zastávka Jaroměř, zastávka. Severní stranu nám definuje ulice Na Valech, rušná silnice, jež tvoří hlavní průtah městem. V severním směru od náměstí nenajdeme moc propojení ať už kolem řeky, k fotbalovému hřišti či zkratky do přírody. Podélný tvar náměstí se zužuje na východní straně v ulici Havlíčkova a vede ke kostelu sv. Jakuba staršího. Náměstím vede červená turistická stezka (Svatojakubská cesta). Pro kolaře už ale dostat se do centra není tak jednoduché či bezpečné. Nejbližší cyklistická cesta vede kolem Labe a Úpy (2, Labská). Takto cyklisté z okolí centrum Jaroměře naprosto minou. Bylo by vhodné posílit cyklistickou dopravu jak pro lidi z okolí tak především pro místní. Rozsáhlá parkovací stání na náměstí by se měla rozptýlit do okolí, podél hlavních komunikací vedoucí do centra. 

Mapování lokality

Urbanistická struktura

Struktura náměstí je jasně čitelná a rozpoznatelně navazuje na další prostory, které se asi v průběhu let měnily a dnes mají jinou podobu i orientaci. Na obrázku veřejné-neveřejné vidíme prostory, kam se člověk veřejně dostane, na těchto plochách není žádný režim, otevírací doby a může zde kdykoli jít. Když porovnáme tyto plochy s plochami patřící městu zjistíme, že město má velké množství ploch, o které se sice musí starat, ale také to nabízí koncepčně pracovat se sítí veřejných prostranství pro zlepšení kvality života ve městě. Rozrůstáním města do šířky se oslabují vazby na centrum města. Posílením těchto vazeb vrátíme energii do centra města.

Řeka je ve městě významný fenomén. Pokud její břehy a přilehlé veřejné prostory fungují dobře pro obyvatele i turisty, obohatí a podpoří kvalitu života v centru. Pro dobré fungování centra je třeba mít náměstí, procházkové okruhy i zákoutí příjemné, že lákají obyvatelé k pobytu, vytváří místa setkávání, podporuje podnikání a tudíž i bohatost města. Fungující centrum města je základ. Jaroměř má tu výhodu, že centrum má založené na vyvýšeném ostrohu a ke spojení centra s řekou má tak velice blízko. Tuto výhodu je třeba využít. Bylo by vhodné řeku jako krajinný prvek vtáhnout do sítě zelené infrastruktury směrem k centru. Náměstí, které nyní slouží především jako parkoviště, není pro návštěvníka lákavé a proto se obyvatelé soustředí jinam.

Závěr z analýz

Je třeba náměstí vrátit atraktivitu. K tomu napomáhá historický punc náměstí – měšťanské domy (byď některé ve špatném stavu) a jejich uspořádání, historické hodnoty jako meteorologické hodiny a sloup od Matyáše Bernarda Brauna. Je ale také třeba nebát se nových intervencí podporující dnešní standard města. Vždycky dobře fungoval podélný směr (východozápadně), ten je třeba posílit kvalitním náměstím pro pobyt a setkání obyvatel. Také je třeba podpořit příčný směr skrze náměstí a propojovat tak centrum jako hlavní styčný bod. Od tohoto faktu se odpíchnou i turistické okruhy v okolí centra. Dobré fungování, zpříjemnění okolních veřejných prostranství bude napomáhat i samotnému náměstí. A naopak dobře fungující atraktivní náměstí bude vyživovat i místa v okolí.

Zadání

Cílem územní studie je definovat vymezení stávajících a navrhovaných veřejných prostranství jako ucelené urbanistické kostry města Jaroměře a to v souladu s Územním plánem Jaroměř (ve znění po Změně č. 1)., navrhnout základní koncepci veřejných prostranství navázaných na komunikační síť a strukturu města, která vymezí veřejná prostranství a odpovídající veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu pro zvýšení urbanistického a architektonického standardu s ohledem na hospodárné využívání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.

Neméně důležitým cílem je získat podklad pro koordinované rozhodování při úpravách a návrhu nových veřejných prostranství a sjednotit dílčí koncepce a pravidla uplatňovaná pro veřejné prostory. Územní studie veřejného prostranství bude sloužit prioritně k podrobnému prověření optimálního řešení veřejných prostranství a prezentovat koncepci veřejných prostranství jako přehledný dokument pro občany města a jako podklad pro rozhodování v území. Účelem je zpracování územní studie veřejných prostranství centra města, která by měla být základním a uceleným materiálem pro veřejná prostranství města Jaroměř a měla by řešit především prostorové uspořádání a funkční členění veřejných prostranství, koncepci dopravního napojení včetně dopravy v klidu ve vazbě na jednotlivá veřejná prostranství, koncepční údržbu zeleně, standard povrchů a mobiliáře, sjednocení pravidel pro umisťování prvků ve veřejném prostoru a provázanost s územním plánem Jaroměře.

Vymezení řešeného území a jeho charakter

Územní studie se zabývá veřejnými prostranstvími náměstí Československé armády a jejího okolí po řeku ze západní a jižní strany. Ze severu je řešené území ohraničené ulicí Na Valech, konkrétně silnicí č. I/33 a z východu ulicí V Zahradách. Rozsah řešeného území je na ploše o rozloze cca 5,5 ha.

Jaroměř jako jedno z mála měst leží na soutoku tří řek: Labe, Úpa a Metuje. V jednom z meandrů je usazeno centrum města, na vyvýšeném ostrohu udávající charakterický tvar zástavby. Řeka je úžasným prvkem ve městě a nabízí místům kolem ní nejrůznější využití. Na jižní straně od centra přes řeku funguje krásný park se vzrostlými stromy, kulturními budovami a budovami pro vzdělání (Masarykovy sady). Západně od řešeného území přes řeku nalezneme menší sídliště a především supermarkety dominující místu okolo hlavní silnice Husova / Na Kameni. Severo-západním směrem leží i oblastní nemocnice a vlaková zastávka Jaroměř, zastávka.

Severní stranu definuje ulice Na Valech, rušná silnice, jež tvoří hlavní průtah městem.

Severně od náměstí nenajdeme moc propojení ať už kolem řeky, k fotbalovému hřišti či zkratky do přírody – Jaroměřský rybník, lužní louky.

Řeka je ve městě významný fenomén. Pokud její břehy a přilehlé veřejné prostory fungují dobře pro obyvatele i turisty, obohatí a podpoří kvalitu života v centru. Pro dobré fungování centra je třeba mít náměstí, procházkové okruhy i zákoutí příjemné, lákající obyvatelé k pobytu, vytvářející místa setkávání, podporující podnikání a tudíž i bohatost města. Fungující centrum města je základem jeho identity. Jaroměř má tu výhodu, že centrum má založené na vyvýšeném ostrohu a ke spojení centra s řekou má tak velice blízko. Tuto výhodu je třeba využít. Je vhodné řeku jako krajinný prvek vtáhnout do sítě zelené infrastruktury směrem k centru. Náměstí, které nyní slouží především jako parkoviště, není pro návštěvníka lákavé a proto se obyvatelé soustředí do jiných míst.

Veřejná prostranství v centru kromě náměstí, čili uličky Sladovna, Kostelní, Havlíčkova, Na Valech jsou svým měřítkem příjemné k procházení. Nyní slouží především rezidentům, ale tyto místa s historickým nádechem mají potenciál sloužit všem obyvatelům města, neméně turistům.

Návrh urbanistického řešení dané plochy

Cílem studie je oživení centra města a oživení veřejného prostoru v okolí tak, aby obyvatelé zde chtěli trávit svůj čas a aby se do centra vrátili podnikatelé, kteří se svými obchody a podniky udávaly charakter tržního náměstí.

Posilujeme silné prvky a zbavujeme se těch negativních. Koncept návrhu vychází z potenciálu jednotlivých prostranství a jejich provázání a zpřehlednění tak, aby byl posílen pobytový charakter ploch a jejich užitná funkce. Důležitým momentem řešení pro nás bylo zejména zapojení řeky do veřejného prostoru a zpřístupnění jejích břehů.

Historické prvky se nesou celou Jaroměří, je třeba je ale doplnit o prvky nové , které budou lépe reagovat na současný život obyvatel.

Navazující ulice by se měly stát prostorem vhodným pro hru na ulicích, měly by svými zajímavostmi zvát k procházce a měly by být doplněny o příjemná zastavení. Zvolili jsme tématické turistické okruhy, které mohou svými zajímavosti lákat nejen turisty k pobytu v Jaroměři (Řeka ve městě – fenomén řeky, téma elektráren a jezů; Otisky generace našich předků – historie o domech, zajímavé zadní trakty; Romantika uliček – historie města, život na ostrohu, model města na náměstí; Parky – zeleň ve městě a její přínos).

Základní principy návrhu

1/ Obnovit funkci náměstí jako hlavního a reprezentativního veřejného prostranství

2/ Dotvoření chybějícího širšího centra města

Novou výstavbou bytových či polyfunkčních domů co nejblíže centra by se podpořila energie středu města.

3/ Zklidnění dopravy + revitalizace hlavní tepny

Po dokončení obchvatu města hlavní dopravní průtah městem má šanci změnit se na městský bulvár, který bude mít charakter města a bude lákat zde zastavit a zkoumat město, ne jím pouze projet a míjet samotné centrum.

4) Další zhodnocení potenciálu území Na Valech a Sladovna

Základní principy návrhu náměstí

1/ podpoření východo-západní osy

prodloužení císařské cesty, vytvoření na jejích koncích pobytová místa navozující atmosféru náměstí, tj, místa s lavičkami, pítkem, záhony, případně stromem

2/ podpoření severo-jižního propojení

jasné definování možnosti průchodu v tomto směru, napojení jednotlivých parků na náměstí

3/ zdůraznění důležitých veřejných budov na náměstí a vytvoření řádného předprostoru

(radnice, městský úřad, budova s průchodem do parku Na Valech, pošta, komerční banka)

4/ zobytnění plochy náměstí pro pobyt obyvatel a jejich aktivity

Návrh řešení dopravní infrastruktury

Náměstí Československé armády je považováno jako historické centrum města a podle toho by se k tomuto veřejnému prostranství mělo přistupovat. Cílem je vrátit charakter tržního náměstí a podpořit jej jako hlavní prostor pro setkávání obyvatel a konání celoměstských akcí. Parkování na náměstí by mělo být razantně omezeno ku stávajícímu počtu stání, především v prostoru před velkou i malou podsíní a tyto prostory využít pro rozvoj obchodů a služeb. Parkování je tedy ponecháno pouze v přední části náměstí směrem od Tyršova mostu, tak aby se zamezilo pohybu automobilů dál přes náměstí. Dopravní obsluze a příležitostných nutných vjezdů při konání akcí je vjezd dál do náměstí povolen na dobu nezbytně nutnou. V tomto případě se může parkovat podél domů na jižní straně (např. přípravy při konání festivalů či svateb).

Je navržena nová parkovací plocha v prostoru bývalého autobusového nádraží. Povrch je primárně pokryt zatravňovací dlažbou, prostor doplněn o novou výsadbu stromů a travinových záhonů pro zlepšení lokálních klimatických poměrů.

Studie počítá se zachováním stávajícího parkování mezi domy č.p. 5 a 7 v ulici Sladovna s výhledem do budoucna možného zastavění parcely. Je přínosné v těchto místech parkovací stání udržet i v případě výstavby.

parkování na náměstí

stav 166 veřejnost + 7 pro invalidy + 14 vyhrazených
(3x pošta, 2x spořitelna, 4x městský úřad, 2x fara, 3x u brány)
> návrh 32 veřejnost + 5 pro invalidy + 9 vyhrazených

(2x pošta, 3x u brány, 4x městský úřad)

parkování býv. autobusové nádraží

stav 0 > návrh 49 + 3 pro invalidy

parkování za Tyršovým mostem

stav 15 + 7 pro městský úřad > návrh 20 + 5 pro městský úřad

parkování na Valech

stav 67 + 4 pro invalidy > návrh  77 + 5 pro invalidy

nové parkování na hlavní ulici Na Valech

návrh 25

V celém řešeném území: 280 > 230 Vhodnost umístění parkovacích stání je nutné v další fázi PD ověřit s ohledem na rozhledové poměry.

Další parkovací místa je vhodné umístit mimo památkovou zónu – mimo řešené území, před Tyršovým mostem v rámci plochy s potenciálem rozvoje před obchodem Tesco, případně zvážit stavbu parkovacího domu při ulici Husova dobře napojeného na centrum a náměstí.

Řešení povrchů

Zachováním císařské cesty náměstí bude stále nést známky historie propsané přímo do povrchu náměstí. Chodník lemovaný úžlabím na jedné straně a řadou kamenných kostek na druhé se táhne východo-západně po severní straně náměstí. Plochu mezi loubím a chodníkem zabírají parkovací stání a řada osobních automobilů nyní blokuje přímé komunikaci mezi domy a náměstím.

Císařská cesta nyní nemá jasný začátek a konec, ty vytváříme pobytovými plochami v prostoru u zvonice nad Farní uličkou a na západní straně pošty. Tyto pobytové plácky je vhodné doplnit posedovým mobiliářem a případnou sochou či jiným uměleckým gestem. Obecně v celém prostoru náměstí je třeba hodnotné dlažby zachovat a doplnit, a kvůli nerovností předláždit. Při projektové dokumentaci je třeba detailněji ověřit výškové poměry a uliční profily, tak aby historicky snižovaný terén na náměstí mohl být lehce zvýšen a tak by se zvýšila i ochrana potencionálních archeologických předmětů ukryté v ploše náměstí, někdy i 30 cm pod úrovní stávající dlažby. Plocha náměstí je upřednostněna pěším a minimalizují se zvýšené obrubníky za respektování minimálních sklonů jednotlivých ploch, které musí prověřit následné projektové dokumentace v detailu.

Podélné parkování na náměstí a jeho okolí nebude řešeno formou parkovacích zálivů, obrubník oddělující chodník od komunikace bude v jedné linii po celou délku parkování.

K řešení povrchů parkovacích míst upřednostňujeme použití z části propustných materiálů, kombinace dlažby a zasakovacích pruhů trávy.

Centrum dostupné cyklistům

Navrhujeme stávající cyklotrasu 2, Labská propojit do centra přes novou lávku u soutoku Labe a Úpy, vedenou podél řeky Labe až ke Komenského lávku přes Masarykovy Sady. Z náměstí se cyklista dobře dostane přes Tyršův most na hlavní ulici Na Kameni/Husova a nebo zpátky po Havlíčkové ulici, která je jednosměrná mimo cyklisty.

Mimo naše řešené území se dále nabízí řešení protažení cyklotrasy podél Úpy s výstavbou nové lávky. Nezajíždělo by se tam mezi zástavbu rodinných domů (ulicí na Úpě), ale cesta by vedla stále příjemně podél řeky.

Po dokončení obchvatu doporučujeme proměnu hlavní ulice – “průtah městem” na “městskou třídu”. Změna uličního profilu s cílem zavedení cyklopruhu, rozšíření chodníků a vytvoření parkovacích míst podél silnice by velice pomohla celkovému vnímání a obrazu města.

Návrh řešení technické infrastruktury

Obecně platí při rekonstrukci náměstí a okolních ulic minimalizovat rozsáhlé výkopové práce z hlediska archeologických situací. Umístění nových stromů spíše ve skupinách, upřednostnění nadzemních kontejnerů na tříděný odpad a jejich umístění v esteticky vhodném přístřešku či ohrádce. Nejen z hlediska výkopových prací, ale především z hlediska špatných zasakovacích poměrů není doporučeno umisťovat do řešeného území podzemní retenční a vsakovací nádrže. Díky vyvýšení náměstí (ostrohu) je však možné tyto nádrže ukrýt ve stávajících sklepech budov ve vlastnictví města.

Vedení nových technických sítí je doporučeno vést již u stávajících technických sítí, ve stávajících výkopech, kde je již archeologicky hodnotné podloží narušeno a minimalizují se tak zásahy do dalších archeologických kufrů. V rámci projektu budou provedeny pouze malé změny ve vedení technické infrastruktury (voda, kanalizace, elektřina, veřejné osvětlení). Budou zřízeny nové kanalizační a vodovodní přípojky k novým vodním prvkům (kašna, mlžiště, pítka, případná obnova pumpy). Nové elektropřípojky mohou zásobovat smart prvky či případnou dobíjecí stanici pro elektroauta či elektrokola. Na vybraných místech ve veřejném prostoru mohou být umístěné fotovoltaické panely – na střeše altánu, či přístřešcích zastávek autobusu. Fotovoltaické panely budou umístěny pouze mimo rozsah Městské památkové zóny Jaroměř. Je počítáno s obnovou lamp veřejného osvětlení a případného k nim doplňujícího vedení.

Veřejné a architektonické osvětlení

• osvětlení hlavních komunikačních tras náměstí
• decentní osvětlení podsíní
• osvětlení hlavních architektonických prvků (Mariánský sloup, Meteorologické hodiny, nová kašna)
• v další fázi projektové dokumentace je možné zvážit využití pozic historických kandelábrů pro nové stožáry VO.
• doporučení týkající se omezení světelného znečištění:
• použít světelné zdroje, které nevyzařují více než 10 % energie ve vlnových délkách < 500 nm (pokud tento parametr není známý, použijí se světelné zdroje s náhradní teplotou chromatičnosti nejvýše 2200 K (CCT ≤ 2200 K; optimum je 1000 – 1800 K, tj. žlutá barva světla jako u hořící svíčky nebo ohně či jako u východu nebo západu slunce);
• použít svítidla vyzařující světlo v základní (vodorovné) poloze pouze do dolního poloprostoru (URL = 0%); toto zohlednit také u architektonického osvětlení kašny, morového sloupu apod.
• svítidla instalovat ve vodorovné poloze a co nejníže, tj. do 4,5 m nad zem
• omezit dobu svícení, tzn. mít zhasnutá svítidla od 22:00 hodiny večerní do 5:30 ranní následujícího dne; pro omezení umělého světelného znečištění a rušivého světla stále zůstává prostor bez svítidel

Kanalizace

Územím prochází jednotná splašková kanalizace. Zavedení dešťové kanalizace mimo prostor náměstí by kapacitně pomohlo stávajícím vedením především v průběhu průběhu přívalových dešťů, ale v historické zastavěné lokalitě je složité na to vyčlenit prostor i finanční prostředky, neboť zavedení nových sítí vede k dalším výkopům  a tedy i archeologickým výzkumům. Stávající dešťovou kanalizaci na náměstí je nutné zaměřit a provést její pasport, tak aby se dala v budoucnu případně rozšířit.

Odvodnění náměstí by mělo být provedeno tak, aby byly pobytové části v jedné rovině, bez zvýšených obrubníků. Přirozený spád náměstí je od severu k jihu. K zachytávání dešťové vody by pak sloužily zejména tzv. štěrbinové žlaby umístěné v hranách obrub.
Konkrétní výškové řešení povrchů je nutné prověřit v další projektové fázi a to i s ohledem na stávající vzrostlé stromy.

Vodovod

Řešeným územím prochází vodovodní vedení, na které je možné napojit nové vodní prvky (kašna, mlžiště, pítka, případná obnova pumpy).

Sdělovací vedení

Řešeným územím prochází sdělovací vedení. Návrh nepředpokládá jeho rozšiřování. V případě rekonstrukce svrchní části plochy bude modernizace stávajícího vedení na zvážení provozovatele.

Plynovod

Řešeným územím prochází vedení plynu a ponechává se ve stávajícím rozsahu.

V další fázi PD je je nutné postupovat dle těchto stanovisek správců technické infrastruktury. Podmínky správců sítí jsou závazné.

Návrh uplatnění veřejné zeleně – modrozelená infrastruktura

Většina řešeného území se nachází v historicky hodnotném území, kde první osídlení je známo od 11. století. Struktura zástavby je kompaktního městského charakteru, což má přímý vliv na výběr opatření modrozelené infrastruktury (MZI). Při změnách v zastavěném území se musí dbát na negativní dopady, které by nové zásahy vyvolaly (např. změny odtokových poměrů). Dalším omezujícím faktorem jsou nevhodné vsakovací poměry v území a výskyt archeologických nálezů.

Náměstí

Na náměstí pracujeme s konceptem tržního náměstí s osazením trojicí stromů, které budou poskytovat stinné příjemné místo lokálně a nebudou narušovat vzácné výhledy na domy, podpoří tak otevřenost náměstí. V rámci územní studie pracujeme s územím komplexně, proto se snažíme o umístění prvků MZI především do míst, kde nám to historické centrum umožní a ke snížení tepelného ostrova tak dochází v celku.

Hlavními prvky MZI jsou:

• nová kašna na pozici původní, která bude dominujícím vodním prvkem;
• použití mlžišť k ochlazování zpevněných komunikací a ploch
• u stromů bude navržena kapénková závlaha
• akumulační nádrže se mohou umístit do sklepa obecních domů při Tyršově mostě nebo v suterénu navrhované kavárny na parcelu p.č. 18 při Komenského mostě;
• pomocí drenáží je odvedena voda od základových konstrukcí historických budov;
• výměna části stávajících zpevněných komunikací za polopropustné povrchy (mlat, štěrkový trávník, zatravňovací dlažba). V historické části řešeného území bude použita pouze kamenná dlažba;
• výsadba skupin velkokorunných i malokorunných stromů vhodných do městského prostředí s výše nasazenou korunou (alespoň 2-2,5 m);
• návrh mlatové části náměstí (mlat typu Parkdecor se vsakovací vlastností).

Přímý vsak u nové výsadby

Při návrhu zpevněných ploch je nutný důraz na využití srážkových vod pro zálivku zeleně (jak záhonů, tak stromů). V rámci přímého využití vod je možné využít dlažby s rozšířenou sparou vyplněnou jemným štěrkem v blízkosti kmene stromů – tím bude zaručena jednak jeho závlaha a zároveň i kontinuita povrchů v historickém centru města. Případně se dají využít i rozšířená štěrková rabata nebo mlatové plochy. Mlatové plochy je vhodné realizovat ve standardu Parkdecor, tak aby byla zajištěno co nejlepší vsakování srážkové vody.

Na Valech

V parku Na Valech navrhujeme dva nové vsakovací průlehy – jeden při novém městském bulváru ze severní strany, druhý na jižní straně při kolmých parkovacích stáních. Díky průlehům zůstane v lokalitě více srážkových vod, zlepší se mikroklima v parku a také vznikne habitat pro hmyz a drobné živočichy.

Doporučená výsadba zeleně

Níže uvedené typy a druhy jsou uvedeny jako příklad vhodných druhů. Konkrétní druhy

budou určeny v dalších fázích PD.

čísla se vztahují k popisům ve výkrese 3 Koncepce veřejného prostranství

01/ Park Na Valech. Využít stávající výsadbu, doplnit o druhy dubohabřin: habr obecný, dub letní, dub zimní, lípa malolistá, jeřáb muk, v keřovém patře líska obecná a ptačí zob, případně hlohy. Případní exoti s podobnou ekologií a v menším podílu.

02, 03/ Stromořadí. Dominantní větší stromy – duby letní, alej u silnice: trnovník akát a jerlín japonský, ve směsi cca 1:1.

04/ Parkoviště. Směs břízy a jeřábu ptačího, podél silnice totéž co 2/ mimo prostoru   zasahujícího od parkoviště (který bude vegetačně „přiznaný“ směsí jeřábu a břízy)

05/ Za kostelem. Okrasný solitérní strom s košatou korunou vhodný i do polostínu, který snese sušší místo  – jeřáb břek (Sorbus torminalis).

06/ Sad u elektrárny. Břeh je zde uměle navýšený a luhu by se tady tolik nedařilo, volíme ovocný sad z vysokokmenných odrůd jabloní (Malus domestica ‚Matčino‘ nebo ‚Boikovo‘). Tyto dřeviny jsou i relativně odolné ze strany vlhka, snáší chudší půdu. U všech navrhovaných dřevin je nutno posoudit kořenový systém a zvolení jejich založení, tak aby nebyly poškozeny základy protipovodňové zdi. Ke zvážení jsou i kořenové buňky.

07/ Pod radnicí. Výsadba nižších dřevin. Současný keř možno ponechat a doplnit výsadbou dvou stromů: Střemcha obecná (Prunus padus).

08/ U pódia. Lužní směs: dominantní jilm vaz (Ulmus laevis) a dva habry obecné (Carpinus betulus).

09/ Rozšíření Sladovny. Výhřevné místo u budovy, vhodné pro vyšší náročnou starou dřevinu. Ideální místo na hrušeň (Pyrus communis ‚Boscova lahvice‘).

10/ Východ náměstí. Místa výsadeb na náměstí by měla být odstíněna od soli ze silnice. V tomto místě můžeme lehce zaexperimentovat a vytvořit ne tolik obvyklou trojici středokoruních teplomilných stromů: Jeřáb muk (Sorbus aria) / Jeřáb břek (Sorbus torminalis).

11/ Střed náměstí. Nahrazení umírající dominantní lípy malolisté trojicí lip (Tilia cordata). Při volbě kultivaru je třeba pamatovat na skalnaté podloží v místě, tomu je potřeba uzpůsobit i způsob založení nových stromů.

12/ Západ náměstí.  Skupina tří platanů javorolistých (Platanus ×hispanica), nízkokmenné

13/ Podél řeky. Osluněné stanoviště, vlhká půda. Volíme lužní klasickou dřevinu Olši lepkavou (Alnus glutinosa).

14/ Nad poštou. Volba stromů spíše s mělkými kořeny kvůli případným základům brány. Toto příjemné pobytové místo se může podpořit v atraktivnosti zajímavou volbou barevně doplňujících se stromů: lehce exotická  kombinace zmarličníku japonského (Cercidiphyllum japonicum) a dvou dřínů obecných (Cornus mas): žlutá- fialová.

15/ U Tyršova mostu. Habr obecný (Carpinus betulus).
16/ U kaple Panny Marie Nahrazení stávajících bříz dosabou muchovníků (Amelachier laevis) do oblouku kopírující cestičku s podsadbou keřovitých aroníí. Do svahu ke stávající lísce bude doplněno několik keřů rakytníku, případně i dříny.
17/ Svah u staré lávky Svah bude osazen hlohy a popínavými rostlinami.
16/ Travinové či trvalkové záhony – upřesnění druhů dle podrobnější studie.

Propojky u řeky jsou pojaty přírodně, upřednostněny jsou polopropustné povrchy (zatravňovací dlažba, štěrkové pěší cesty). Parkoviště Na Valech je doplněno travinovými záhony, které mohou sloužit jako mělké vsakovací průlehy či vsakovací rýhy. Trvalkové záhony na principu mělkých vsakovacích průlehů jsou také vhodné k umístění do obytných ulic a širších pěších propojek se schodištěm.

Pro zvýšení plochy zeleně přidat v řešeném území vertikální závěsné anebo samo stojné květináče s kvetoucími rostlinami. Tyto květináče se nebudou nacházet na náměstí Československé armády.

Pro kvalitní koncepci odvodnění území doporučujeme mít zpracovaný podrobný hydrogeologický průzkum.

Koncepce odvodnění je velice závislá na informacích o podloží jakožto prioritním recipientu. Motivace stavebníka pro důkladné provedení podrobného hydrogeologického průzkumu je malá, i když na něm závisí provozní spolehlivost nebo dlouhodobá životnost celého systému odvodnění. Je důležité, aby město vyžadovalo po stavebnících seriózní informace o hydrogeologických podmínkách, podle kterých bude možné návrh odvodnění realizovat.

zdroj: Hospodaření se srážkovými vodami – cesta k modrozelené infrastruktuře, Olomoucké stavební standardy k integraci modrozelené infrastruktury, 2018

Městská fauna

Při revitalizaci veřejných prostranství a nové výsadbě je důležité dbát i na další obyvatele města – ptáky, hmyz a další drobné živočichy. Na vytipovaných místech budou osazeny ptačí budky, hmyzí hotely, pítka a koupátka pro ptáky. Při terénních úpravách je možné za použití větších kamenů vytvořit útočiště pro ještěrky a další plazy.

Na stěny budov na náměstí je vhodné vyvěsit také hnízdní podložky a umělá hnízda pro vlaštovky (Hirundo rustica) a jiřičky (Delichon urbicum); v okolí náměstí na perspektivní dřeviny anebo sloupy je vhodné vyvěsit hnízdní budky pro kavky (Corvus monedula); výše uvedené ohrožené a chráněné druhy ptáků se v řešeném území pravidelně vyskytují.

Podmínky pro umístění a využití ploch

Územní studie Veřejná prostranství v centru města nemění podmínky pro umístění a využití ploch definované v platném územním plánu města Jaroměř ve znění po změně č. 1.

Navazující plochy mimo řešené území územní studie

Prostor před Tyršovým mostem u stávajícího Tesca

Tento prostor má potenciál navázat na náměstí Československé armády a pokračovat v urbanistické kompoziční ose V-Z. Prostor by měl sloužit jako důstojný vstup do historického centra Jaroměře. Po dokončení dálnice a objezdu Jaroměře se vybízí okolí kruhového objezdu přestavět způsobem odpovídajícím poloze v centru města a proměnit zpět na kus živého města. Nákupní plochy by měly být nahrazeny polyfunčními městskými bloky doplněnými adekvátním veřejným prostranstvím. Kostra celého prostoru by byl bulvár se stromořadím vedoucí k Tyršovu mostu. Na široké ulici by měl být mimo jiné prostor pro zahrádky restaurací, kaváren a barů nebo samostatnou cyklostezku.

(Příklad řešení viz Strategický plán rozvoje města Jaroměř 2017 – 2032, autor City Upgrade s.r.o.)

Prostor kruhového objezdu u kostela sv. Jakuba

Po otevření obchvatu Jaroměře bude možné razantně zúžit šířku vozovky. Je to příležitost nejen pro rozšíření chodníků, ale zejména pro rozšíření plochy náměstí. Doporučujeme využít výškového rozdílu mezi oběma stranami náměstí. Vyvýšení parku nad úroveň silnice

jej z velké části ochrání před jejím ruchem a zároveň mu dodá specifickou atmosféru zahrady na hradbách. Zároveň se vybízí reorganizace dopravního řešení do Havlíčkovy ulice a směrem k náměstí. Zamezit tak obyvatelům zbytečně objíždět území a minimalizovat vjezd z této strany na náměstí Československé armády. Navrhujeme prodloužit navrhované stromořadí v řešeném území až ke kostelu sv. Jakuba.

Plocha náměstí by měla být zpracována jako samostatná studie. Klíčové je zachovat její charakter přechodu mezi městským a venkovským prostředím a zejména otevřený výhled na kostel sv. Jakuba. (Příklad řešení viz Strategický plán rozvoje města Jaroměř 2017 – 2032, autor City Upgrade s.r.o.)

Podmínky pro umístění a uspořádání staveb veřejné infrastruktury

Územní studie Veřejná prostranství v centru města nemění podmínky pro umístění a uspořádání staveb veřejné infrastruktury určené v platném územním plánu města Jaroměř ve znění po změně č. 1.

Podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území

Územní studie Veřejná prostranství v centru města nemění podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území určené v platném územním plánu města Jaroměř ve znění po změně č. 1

Veškeré nové výstavby v historickém centru města by neměly svým zásahem narušit stávající hodnoty (vizuálně narušovat pohledové osy, zakrývat pohled na zadní trakty historických domů z veřejných prostranství.

Nutno myslet nejen na výškovou regulaci, ale i regulaci směrem dolů. Území je velice archeologicky cenné a v minulosti byl ostroh hustě zastavěn, proto je vhodné stavět tam, kde již výstavba byla a je nutno brát zřetel na základy původních budov – nejlépe je ke stavbě nového domu využít, rozhodně nejít se základovou spárou pod ně.

Archeologie

Územní studie se zabývá územím s velkou historickou hodnotou. Konkrétní postupy v rámci ochrany  a organizace archeologických výzkumů jsou záležitostí navazujících projektových dokumentací.

Doporučený postup  je následující:

Dle § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění, je nutné již od doby přípravy stavby hlásit záměr stavební činnosti v tomto území Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (ZAV; zpočátku obvykle realizovaný formou odborného archeologického dohledu nad zemními pracemi). Oznámení se doporučuje učinit v dostatečném předstihu (1 měsíc) před zahájením terénních prací. Formulář s kontaktem, případně odkaz na on-line oznámení, je k nalezení na webových stránkách ARÚ AV ČR, Praha (www.arup.cas.cz) v sekci „Pro stavebníky“. Stavebník má právo uzavřít dohodu o provedení ZAV s kteroukoliv oprávněnou organizací, pod jejíž územní působnost spadá daná lokalita. Seznam organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů na území Čech je k nalezení na www.arup.cas.cz, případně na stránkách Ministerstva kultury (www.mkcr.cz) v sekci „Archeologie“ (zde pro celou ČR).

Obecně lze ale určit, že výkopové práce musí být minimalizovány na nezbytně nutnou míru, tak aby nedošlo k poškození hodnotných artefaktů. Dále by měly být prioritizováno řešení nových prvků a vkladů v povrchové části souvrství.

Podmínky pro napojení staveb na veřejnou a technickou infrastrukturu

Územní studie Veřejná prostranství v centru města nemění podmínky pro napojení staveb na veřejnou a technickou infrastrukturu určené v platném územním plánu města Jaroměř ve znění po změně č. 1

Pro napojení na veřejnou a technickou infrastrukturu platí podmínky určené správci jednotlivých sítí.

Popis a zdůvodnění navrženého řešení

V řešeném území jsou vytipována pobytová místa, sloužící k zastavení setkávání obyvatel a zkvalitnění veřejného prostoru. Vzájemné propojení malých míst vytváří kvalitní síť veřejných prostranství.

Pobytová místa

Pod poštou. Na toto místo navrhujeme prodloužit dlažbu císařského chodníku tak, aby jedna  hlavní linka vedla na náměstí. Štít budovy pošty vnímáme jako jeden ze styčných bodů v tomto místě a dáváme mu tak prostor zviditelnit se. Plácek může být doplněn kruhovou lavičkou či samostatným mobiliářem. Je to také ideální místo pro umístění sochy či uměleckého díla.

U plakátovacího válce. Na druhé straně od plácku pod poštou rozšiřujeme chodník a směřujeme jeho trajektorii na chodník pokračující na náměstí. Prostor nabízí pěkný výhled na Tyršův most a řeku. Plakátovací válec a terasa spojená s restaurací, barem či kavárnou by měly prostoru dominovat. Nabízí se zde i možnost pěšího propojení na stezku podél řeky směrem na jih. Objekt je ovšem v soukromém vlastnictví a muselo by dojít k diskuzi s majitelem objektu.

Nad poštou. V rozšířeném místě u vstupu do náměstí se nachází velice zajímavé útulné místo. Navrhujeme jej doplnit stromy, pítkem a lavičkou. Tím se posílí a zatraktivní vstup na náměstí. V dalších fázích PD je nutné optimalizovat umístění vysazovaných stromů i související infrastruktury pobytového místa tak, aby nedošlo k narušení či dokonce likvidaci případných pozůstatků starší zástavby včetně bývalé městské brány.

Za kostelem. Místo tzv. Jaroměřská kampa, klidný prostor s výhledem na kostel zdobí navržený solitérní strom.

U řeky. Dřevěné pódium je poměrně rychlou záležitostí, jak oživit místa u řeky. Trojice nových stromů vytváří “záda” pódia, tím vznikne příjemný prostor pro posezení u vodní hladiny.

Pod radnicí. U Komenského lávky se nachází objekt bývalých veřejných toalet. Toto místo je ideální k založení pronajímatelného prostoru pro kavárnu (případně řemeslnou dílna napojená jak na úroveň Komenského lávky tak pod ní na Jaroměřskou náplavku.

V sadu. Navrhované propojení je vedeno za vodní elektrárnou přes pozemek označený jako ZV veřejná zeleň dle územního plánu. Samotná elektrárna je nosným prvkem veřejného prostoru. Pozemek navrhujeme využít jako klidný prostor pod ovocnými stromy, kde mohou probíhat akce spojené se sběrem ovoce. Pěší propojení je vedeno přes protipovodňovou zeď, kde její jeden díl bude vyměněn za výsuvný modul, který bude za normálního stavu dole. Umožní to přístup přímo k řece. V případě povodní bude modul zvednutý, aby plnit funkci protipovodňové zdi. Návrh byl projednán s příslušným vodoprávním úřadem, ten k němu nemá připomínky. Souhlas (případně další podmínky) v další fázi projektování musí vydat majitel – Povodí Labe, státní podnik.

Obytné ulice

Ulice v historickém centru nabízejí vytvoření příjemných procházkových okruhů se zajímavostmi o historii města a jednotlivých historicky hodnotných stávajících objektech. Ulice je vhodné pojmout jako obytné ulice, které budou nabízet návštěvníkům romantický pocit historických uliček s výhledy na zajímavé zadní trakty historických domů. Rádi bychom návrhem vybídli k vytvoření pobytových míst s výhledem na řeku, s průhledy na kostely, doplněné informačními cedulemi.

Schodišťové propojky by svým povrchem měly navazovat na historické centrum. Nové veřejné osvětlení a prvky jako zábradlí by měly navazovat na jednotný městský mobiliář vztahující se k centru města.

Dvě pěší propojky se schody mezi domy u Havlíčkovy ulice navrhujeme doplnit vegetačním prvkem v podobě zasakovacího záhonu, který může být doplněn o lavici jako součást městského mobiliáře. Pro osázení je třeba volit trvalky či traviny, které jsou po kvalitním prokořenění méně údržbové a zároveň snesou vlhké prostředí.

Náměstí

Náměstí má sloužit především pěším. Pěší pohyb navrátí náměstí život, podpoří obchod a na “vyklizených” plochách umožní pořádat veřejné akce. Navrhujeme tedy co nejvíce omezit pohyb automobilů po náměstí, případně jejich pohyb zpomalit tak, aby život náměstí neomezovaly. Ponecháváme obousměrný příjezd na parkoviště v západní části, dále po jižní straně mohou pokračovat pouze obslužné automobily a automobily vezoucí osobu se sníženou schopností pohybu. Dlážděná silnice podél severní strany náměstí je jednosměrná, a to od Havlíčkovy ulice k parkovišti na západní straně náměstí. Na malé parkoviště u Městské brány se tak dostaneme Havlíčkovou ulicí, která je jednosměrná. Chodník při jižní straně je rozšířen, díky tomu je lépe využitelný pro provoz služeb v parteru domů lemující náměstí. Centrální plocha je rozšířena směrem na sever na úkor císařské cesty, tím se zlepší kvalita pobytu na náměstí.

Charaktery v rámci náměstí:

Tři řeky, tři výrazné historické prvky na náměstí doplňujeme trojicí stromů. Umisťujeme je  na západní části při vstupu na náměstí, u hodin pod korunami stromů a ve východní části náměstí. Centrální prostor náměstí necháváme otevřený. Hlavní nosný prvek je prodloužený císařský chodník, který má zakončení i ukončení a propopuje obě části náměstí. Prostor kolem meteorologických hodin a stávajících lip necháváme jako klidové místo pod korunami stromů. Umírající stávající lípu na západní straně nahrazujeme trojicí nových lip. Předpokládáme, že i druhá lípa dožije a bude nahrazena dalším stromem nebo stromy. Kolem této skupiny stromů navrhujeme pochozí mlat. Při jižní straně je navrženo parkování na kamenné dlažbě s rozšířenou spárou, tato spára bude zatravněna. Prostor je doplněn novým mobiliářem.

Mobiliář i další prvky v prostoru jako lampy veřejného osvětlení navrhujeme pojmout v moderním duchu, jednoduchém, minimalisticky se odkazující k historickým prvkům. Konkrétní podoba bude určena v další fázi projektové dokumentace. Zajímavými detaily se může stát původní pumpa či práce s odkrytými archeologickými nálezy, které mohou být zaskleny v úrovni terénu.

Obnovujeme kašnu na náměstí a doplňujeme dlážděný prostor vodními prvky. Necháváme volné prostranství pro konání akcí pro veřejnost (trhy, festivaly, koncerty). Při vstupu od Komenského lávky se nám tak náměstí krásně otevře. Busta M.B. Brauna je ponechána na svém stávajícím místě.

Obytný prostor nad poštou se nachází v místě rozšíření ulice, kde dříve bývala městská brána. Proto je nutné při projektování ověřit informace pozice brány na místě a přesné umístění stromů a prvků mobiliářů přizpůsobit na základě vyvarování se možné kolize  se základy městské brány.

Nábřeží – náplavka

Jaroměř se prezentuje jako město na soutoku tří řek, ale přímý kontakt s řekou chybí. Přitom terén ostrohu s centrem města je vytvářen právě řekou. Doporučujeme vytvořit nábřeží a řeku maximálně využít: nová propojení kolem řeky, umístit mola či posedový mobiliář podél nábřeží, doplnit prostor vegetačními prvky (traviny a trvalky, zatravňovací dlažba, zasakovací záhony). Tyto úpravy břehu je nutné v dalších fázích návrhu prověřit z hlediska požadavků Povodí Labe a také s Odborem životního prostředí MÚ Jaroměř.

Park Na Valech

Prostor Na Valech chápeme jako aktivní protipól Masarykových sadů. Místo aktivního živého trávení času převážně mládeže a dětí je třeba oživit, aby lákalo více obyvatel k pobytu. Navrhujeme prázdné prostranství více osázet  stromy, čímž by vznikl park s příjemným klimatem. Val může být oset tzv. “jaroměřskou směsí” (třeslice prostřední, lipnice luční, chrpa luční, jitrocel prostřední atd.). Navrhujeme zvážit výměnu zakrslých jabloní při kolmých parkovacích stáních u ulice Na Valech za stromy s větší korunou. Případná změna musí být projednána se všemi dotčenými orgány a subjekty.

Každopádně i tak se dá prostor zatraktivnit doplněním či změnou daných prvků: travnatou plochu doplnit o dvě brankové konstrukce na kopanou, stávající amfiteátr předělat na parkour hřiště, rozehrát stávající rovný terén a zatraktivnit stávající protihlukový val. Do prostoru u altánu jsou doplněny herní prvky pro nejmenší děti se sezením.

Zrušením zbytečné asfaltové komunikace v západní části parku protáhneme travnatou plochu a chodníkem se napojíme na stávající diagonálu procházející parkem. Lépe tak vtáhneme kolemjdoucí do parku. Je navržen jeden doplňující chodník od pasáže u Žákovy kavárny na západní cíp parku na ulici Na Valech.

Výkresy

Tým