Obsah

Analýza 2

řešené území

Územní studie

Územní studie „Veřejná prostranství v centru města“, je pořizována z podnětu Města Jaroměř, odboru správy majetku města. Cílem územní studie je definovat vymezení stávajících a navrhovaných veřejných prostranství jako ucelené urbanistické kostry města Jaroměře. Navrhnout základní koncepci veřejných prostranství navázaných na komunikační síť a strukturu města, která vymezí veřejná prostranství a odpovídající veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu pro zvýšení urbanistického a architektonického standardu s ohledem na hospodárné využívání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.

1.

Zpracování analýzy

Mapování lokality, návštěva místa (říjen - listopad 2021)

2.

Dotazník

dotazník pro obyvatele, rozhovory s obyvateli a zainteresovanými účastníky (listopad 2021)

3.

Koncepční část

Vypracování konceptu územní studie, online konzultace s objednavatelem (prosinec 2021)

4.
Právě probíhá

Návrh řešení

Zpracování finálního návrhu včetně požadavků z projednávání, odevzdávána textová i grafická část. (leden 2022)

5.
Právě probíhá

Inženýring

Projednání a komunikace s dotčenými orgány a majiteli tech. infrastruktury, kompletace dokladové části. (únor/březen 2022)

6.

Registrace ÚS do evidence

Registrace územní studie do územně plánnovací činnosti.

Rozvinutí potenciálu stávajících veřejných prostranství ze Strategického plánu města

Analytická část

Historie vývoje centra města

Na následujících mapách lze pozorovat, jak město bylo založeno, jak kdysi fungovalo a jak se v průběhu času měnilo. Těžištěm města vždycky bylo náměstí Československé armády. Vedla zde hlavní ulice procházející náměstím východozápadně a pokračovala ke kostelu sv. Jakuba. Na náměstí se vjíždělo průjezdem v domě, který byl poté odstraněn a vytvořil se tak širší vstup na náměstí. Na konci 19. století také ještě neexistovalo propojení jižní části s náměstím. Lávka zde byla, ale přímé propojení na náměstí vzniklo na konci 19. století. Toto propojení na jih od náměstí je dnes jednou z hlavních urbanistických os. S postupným rozvojem města a zvýšením počtů obyvatel byla v polovině 20. století vybudována silnice vedoucí okolo náměstí a nevedla již přes něj. Tímto zásahem náměstí získalo klid od automobilové dopravy, ale intenzita obyvatel se začala přesouvat mimo náměstí. Osm domů, které stály před kostelem sv. Jakuba, bylo zbouráno a tímto se kostel odkryl a vznikl nový prostor, který bohužel je dnes opomíjený. Zajímavostí je také existence Mlýnského potoka v dnešní ulici Na Valech.

1877 Mapa stabilního katastru

1901

1929

1967

1986

2021

Mapa Jaroměře a Josefova z 19. století, zdroj: mapy.cz

Památková zóna: Středověké hradební město na extrémně úzké dlouhé ostrožně s dominantou chrámu sv. Mikuláše a hodnotným souborem měšťanských domů, po r. 1883 rozšířené na tzv. Ostrov a Na Ptákách s kvalitními veřejnými objekty (školy, kostel, poliklinika, park). Zdoj: Národní památkový ústav

Zdroj obrázku: https://www.pamatkovykatalog.cz/jaromer-7664838

Topos, Typos a Mofté

Jaroměř jako jedno z mála měst leží na soutoku tří řek: Labe, Úpa a Metuje. V jednom z meandrů je usazeno centrum města, na vyvýšeném ostrohu udávající i charakterický tvar zástavby. Řeka je úžasným prvkem ve městě a nabízí místům kolem ní nejrůznější využití. Na jižní straně od centra přes řeku funguje krásný park s vzrostlými stromy, kulturními budovami a budovami pro vzdělání. Západně od řešeného území přes řeku nalezneme menší sídliště a především supermarkety dominující místu okolo hlavní silnice Husova / Na Kameni. Tímto směrem leží i oblastní nemocnice a vlaková zastávka Jaroměř, zastávka. Severní stranu nám definuje ulice Na Valech, rušná silnice, jež tvoří hlavní průtah městem. V severním směru od náměstí nenajdeme moc propojení ať už kolem řeky, k fotbalovému hřišti či zkratky do přírody. Podélný tvar náměstí se zužuje na východní straně v ulici Havlíčkova a vede ke kostelu sv. Jakuba staršího. Náměstím vede červená turistická stezka (Svatojakubská cesta). Pro kolaře už ale dostat se do centra není tak jednoduché či bezpečné. Nejbližší cyklistická cesta vede kolem Labe a Úpy (2, Labská). Takto cyklisté z okolí centrum Jaroměře naprosto minou. Bylo by vhodné posílit cyklistickou dopravu jak pro lidi z okolí tak především pro místní. Rozsáhlá parkovací stání na náměstí by se měla rozptýlit do okolí, podél hlavních komunikací vedoucí do centra. 

morfologie - modelace terénu, zdroj: (c) ČÚZK geoprohlížeč

vodstvo, zdroj: (c) ČÚZK geoprohlížeč

vegetace, zdroj: (c) ČÚZK geoprohlížeč

stávající občanská vybavenost, zdroj: (c) ČÚZK geoprohlížeč

dopravní síť, zdroj: (c) ČÚZK geoprohlížeč

dopravní intenzita hlavních ulic, zdroj: ŘSD ČR

Mapování lokality

Urbanistická struktura

Struktura náměstí je jasně čitelná a rozpoznatelně navazuje na další prostory, které se asi v průběhu let měnily a dnes mají jinou podobu i orientaci. Na obrázku veřejné-neveřejné vidíme prostory, kam se člověk veřejně dostane, na těchto plochách není žádný režim, otevírací doby a může zde kdykoli jít. Když porovnáme tyto plochy s plochami patřící městu zjistíme, že město má velké množství ploch, o které se sice musí starat, ale také to nabízí koncepčně pracovat se sítí veřejných prostranství pro zlepšení kvality života ve městě. Rozrůstáním města do šířky se oslabují vazby na centrum města. Posílením těchto vazeb vrátíme energii do centra města.

Řeka je ve městě významný fenomén. Pokud její břehy a přilehlé veřejné prostory fungují dobře pro obyvatele i turisty, obohatí a podpoří kvalitu života v centru. Pro dobré fungování centra je třeba mít náměstí, procházkové okruhy i zákoutí příjemné, že lákají obyvatelé k pobytu, vytváří místa setkávání, podporuje podnikání a tudíž i bohatost města. Fungující centrum města je základ. Jaroměř má tu výhodu, že centrum má založené na vyvýšeném ostrohu a ke spojení centra s řekou má tak velice blízko. Tuto výhodu je třeba využít. Bylo by vhodné řeku jako krajinný prvek vtáhnout do sítě zelené infrastruktury směrem k centru. Náměstí, které nyní slouží především jako parkoviště, není pro návštěvníka lákavé a proto se obyvatelé soustředí jinam.

plochy zastavěné - nezastavěné

plochy veřejné - neveřejné

šedé plochy = veřejné, modré plochy = majetek města

intenzita využívání stávajících veřejných prostranství

Komunikace s obyvateli

V průběhu listopadu 2021 proběhlo dotazníkové šetření. Této pariticipační aktivity se zúčastnilo celkem 138 obyvatel (106 lidí online a 32 lidí vyplnilo dotazník v papírové podobě). Odpovědi slouží jako náměty pro územní studii veřejných prostranství v centru města a budou převedeny do vizuální podoby. Před schválením návrhu proběhne veřejné představení územní studie na zastupitelstvu, kde je opět možné se vyjádřit, už k danému návrhu územní studie.

Náměstí obyvatelé hodnotí jako nevlídné, mrtvé, prázdné, nevyzdobené, smutné. Živé centrum města se přesunulo k autobusovému a vlakovému nádraží, kde velká část lidí bydlí na sídlišti a v okolní rodinné zástavbě. Zde, u obchodů podél Hradecké ulice, je hlavní ruch města. Historická hodnota a turistický potenciál zůstává na náměstí Československé armády, je však nevyužitý. A právě rekonstrukce náměstí Československé Armády je z pohledu obyvatel nejvíce stěžejní. Stávající nové hřiště Na Valech není v očích obyvatel vnímáno jako zcela povedená realizace. Chybí stromy, útulnější prostředí, které nabízí klid. Také město s řekou nekomunikuje, nabízí se řešení promenády, propojení i cyklostezky s centrem či vycházkové okruhy. Největším potenciálem jsou ulice Sladovna a Kostelní. Nápady obyvatel, jaké aktivity by si představovali, jsou zobrazeny na následujících obrázcích.

Co by se na náměstí mělo odehrávat?

Závěr z analýz

Je třeba náměstí vrátit atraktivitu. K tomu napomáhá historický punc náměstí – měšťanské domy (byď některé ve špatném stavu) a jejich uspořádání, historické hodnoty jako meteorologické hodiny a sloup od Matyáše Bernarda Brauna. Je ale také třeba nebát se nových intervencí podporující dnešní standard města. Vždycky dobře fungoval podélný směr (východozápadně), ten je třeba posílit kvalitním náměstím pro pobyt a setkání obyvatel. Také je třeba podpořit příčný směr skrze náměstí a propojovat tak centrum jako hlavní styčný bod. Od tohoto faktu se odpíchnou i turistické okruhy v okolí centra. Dobré fungování, zpříjemnění okolních veřejných prostranství bude napomáhat i samotnému náměstí. A naopak dobře fungující atraktivní náměstí bude vyživovat i místa v okolí.

Koncepční schéma propojení důležitých prostorů v historickém centru města.

Tým

Ing. arch. Petra Peterková

architekt
+420724879077

Ing. arch. Vratislav Ansorge

architekt

Zdroje obrázků:

Územní studie náměstí

On-line verze:

https://jaromer.cityupgrade.cz

City Upgrade